Neprihlásený užívateľ | Prihlásiť sa

Nástin teorie poznání Goethova světového názoru

      Pedagogický základ waldorfské školy 
 
Erstveröffentlichung in: Die Dreigliederung des sozialen Organismus, 17, Oktober 1919 (GA 24) 
 
Zámery, ktoré chce Emil Molt uskutočniť prostredníctvom waldorfskej školy, súvisia s celkom 
konkrétnymi náhľadmi na sociálne úlohy súčasnosti a blízkej budúcnosti. Z týchto náhľadov musí 
povstat duch, v ktorom má byt vedená táto škola. He pričlenená k priemyselnému podniku. Prax 
sociálneho hnutia v poslednom období nadobúda svoj charakter zo spôsobu, akým sa moderný 
priemysel postavil do vývoja spoločenského života ľudí. Rodičia, ktorí zveria svoje deti tejto škole, 
nemôžu očakávať nič iné ako to, že tieto deti budú vychovávané a vyučované so zmyslom pre 
životaschopnosť, ktorá chápe toto hnutie v jeho plnej vážnosti. To si vyžaduje, aby sa pri založení školy 
vychádzalo z pedagogických princípov, ktoré vyrastajú z životných požiadaviek súčasnosti. Deti majú 
byť vychovávané na ľudí a vyučované pre život, ktorý zodpovedá nárokom, za ktoré sa môže zasadiť 
každý človek bez ohľadu na to z akej spoločenskej triedy pochádza. Čo požaduje prax duchovného 
života od ľudí, to musia zrkadliť zariadenia tejto školy . Čo ako prevládajúci duch v tomto živote má 
pôsobiť, to musí prostredníctvom výchovy a vyučovania byť povzbudené v deťoch. 
 
 
 
Bylo by osudné, kdyby měl v pedagogických zásadách, na kterých má být waldorfská škola 
vybudována, vládnout duch, jemuž je život cizí. Takový duch dnes až příliš lehce vystupuje tam, kde se 
probouzí cítění pro to, jaký podíl má na rozvratu civilizace materialistický způsob života a smýšlení 
posledních desetiletí. Podnícen tímto pocitem by chtěl člověk vnést do správy veřejného života 
idealistické smýšlení. Kdo obrací svoji pozornost k rozvoji výchovy a vzdělávání, ten by toto jiné 
smýšlení chtěl vidět uskutečněno především právě zde. V takových představách je mnoho dobré vůle, 
která by samozřejmě měla být uznána. Bude-li správně uplatněna, prokáže cenné služby tam, kde jde 
o to, soustředit lidské síly pro sociální podnikání, pro které musí být vytvořeny nové podmínky. Přesto 
je právě v takovém případě třeba poukázat na to, že i nejlepší vůle musí selhat, jestliže jsou úmysly 
uskutečňovány, aniž by se dostatečně přihlíželo k reálným skutečnostem. 
Tím je dán jeden z požadavků, který dnes přichází v úvahu při založení waldorfské školy. V jejím 
pedagogickém a metodickém duchu musí působit idealismus, jenž má moc probouzet ve vyrůstajícím 
člověku síly a schopnosti, které potřebuje v dalším životě proto, aby měl pro současnou společnost 
pracovní elán a pro sebe životní náplň, o kterou se může opírat. 
Pedagogická a školní metodika bude moci takový požadavek splnit jen při opravdovém poznání 
vyrůstajícího člověka. Rozumní lidé požadují dnes takovou výchovu a vzdělávání, které nesměřuje jen 
k jednostrannému vědění, nýbrž ke znalostem; nejen k pouhému rozvoji intelektuálních vloh, nýbrž ke 
zdatnosti vůle. O správnosti této myšlenky není možné pochybovat. Není však možné pěstovat vůli a na 
ní se zakládající zdravé myšlení, nerozvíjíme-li názory, které v mysli a vůli probouzejí účinné podněty. 
Chyby, kterých se dnes v tomto směru dopouštíme, se nezakládají na tom, že hustíme do vyrůstajícího 
člověka příliš mnoho vědomostí, nýbrž na tom, že těmto vědomostem chybí životaschopnost.