19
názory a
myšlenky. Co pochází z duchovního usilování, to se nejčastěji pokládá za osobní
záležitost tvůrčího člověka. Přijetí tohoto usilování ve veřejném životě se spíše brání, než
podporuje. U současných lidí je nejrozšířenější ta zvláštnost, že j im chybí otevřenost pro
individuální duchovní výkony jejich bližních.
Přítomná doba by si měla uvědomit svou opotřebovanost h ospodářských, právních
a duchovních podnětů. Na základě toho se musí rozhořet e nergické sociální chtění. Dokud
člověk nepozná, že v naší hospodářské, státní a duchovní bídě nepůsobí jen zevní životní
souvislosti, dotud ještě není dán základ pro potřebno u obnovu v duševním rozpoložení
současného člověka. Došlo k rozštěpení v duševním rozpoložení lidí.
V instinktivních, neuvědomovaných hnutích lidské přirozenosti problesk uje něco nového.
Ve vědomém myšlení nechtějí staré ideje instinktivní hnutí následovat. Není -li však to
nejlepší instinktivní hnutí osvíceno jemu odpovídaj ícími myšlenkami, pak se stanou
barbarskými, živočišnými. Lidstvo přítomnosti se řítí se svými živočišnými instinkty do
nebezpečného postavení. Záchranu pro budoucí svět je možno nalézt v úsilí po nových
myšlenkách.
Volání po socializaci, které na to nebere zřetel, nemůž e vést k ničemu ozdravnému.
Strach z toho, vidět člověka jako duševní a duchovní bytost musí být překonán.
Jednostranná proměna hospodářského života, jednostranné znovuutváření státní struktury
bez pěstování sociálně zdravého a plodného duševního rozpoložení, jsou schopny ukoléb at
lidstvo iluzemi, místo aby je pronikly smyslem pro s kutečnost. A protože jen málo lidí je
schopno vidět životní otázky přítomnosti a nejbližší budo ucnosti v souvislosti s vnějším
uspořádáním a vnitřním obrozením, proto tak pomalu kráčíme kupředu n a cestě sociální
obnovy. Namítají -li mnozí: „Vnitřní obrození si vyžádá dlouhý čas, nesm íme se unáhlit“, pak
se právě v takových řečech ukrývá bázeň před tímto obrozením. Ne boť správný postoj může
být jen následující: všechno, co by mohlo přispět k obrození, je nutno mít bedlivě na zřeteli
a sledovat, jak rychle se životní pokrok ubírá kupředu.
Události posledních let naplnily duševní rozpoložení našich vrstevníků určitou únavou.
V zájmu příštích pokolení a v zájmu budoucí kultury musí být tato únava potírána.
Z takového cítění vystoupila na veřejnost myšlenka trojčl ennosti. Je možné, že snad není
úplně dokonalá; její zastánci jí však porozumí, i když proti ní bude bojováno z pozice jiných
nových myšlenek. To, že se často zdá „nesrozumitelná“ , protože odporuje starým
zvyklostem, však nemůže být důvodem k námitkám protivníků, které můžeme v naší době
často jasně slyšet.
Prejsť na výsledky vyhľadávania