21
který byl ve výše uvedeném smyslu oprávněně vznesen,
nezahyne, obžaluje-li vláda nízkých
pudů sebe sama.
Má -li vzniknout takové uspořádání hospodářského života, kt eré nemůže mít žádný vliv
na pracovní vůli člověka, pak musí přijít takové působen í z nějaké jiné oblasti. Myšlenka
trojčlennosti sociálního organismu vyhovuje té skuteč nosti, že se má hospodářský život na
nynějším stupni vývoje civilizovaného lidstva odehrávat jen v hospodářství. Správa
takového hospodářského života bude moci pomocí svých o rgánů zjistit spotřební
požadavky, nejlepší způsob, jakým by měly být výrobky dopraveny spotřebitelům, či v jakém
množství má být ten nebo onen výrobek vyráběn. Nebude však mít žádný prostředek
k tomu, aby v člověku vzbudila vůli k výrobě; také nebude schopna organizovat výchovu
a vzdělávání k rozvoji individuálních schopností člověka, které musí být pramenem pro
hospodářství. Ve starém, až do naší doby sahajícím hospo dářském systému, lidé tyto
schopnosti rozvíjeli, protože měli naději na osobní z isk. Byl by to neblahý omyl, kdybychom
mínili, že by pouhý příkaz hospodářské správy, která si hledí jen hospodaření, mohl
probouzet touhu rozvíjet individuální lidské schopno sti a že by takový příkaz měl dostatek
síly k tomu, aby v člověku probudil vůli k práci. Myšlenka trojčlennosti sociálního organismu
usiluje právě o to, aby člověk takovému omylu nepropadal. Ve svobodném, nezávisle
stojícím duchovním životě chce vytvořit oblast, ve k teré se člověk učí chápat to, čím je lidská
společnost, pro kterou má pracovat. Chce vytvořit oblas t, ve které se učí chápat význam
jednotlivé práce pro fungování společenského řádu tak, že se učí tuto jednotlivou práci
milovat pro její hodnotu pro celek. Ve svobodném duc hovním životě chce vytvořit základy,
které mohou být náhradou za osobní ziskuchtivost. Jen ve svobodném duchovním životě se
může zrodit taková láska k lidskému společenskému řádu, jakou asi pociťuje umělec ke
svému dílu. Nechceme -li však myslet na to, abychom ve svobodném duchovním ž ivotě
takovou lásku pěstovali, pak se vzdejme všeho úsilí bud ovat nové sociální uspořádání. Kdo
pochybuje o tom, že by se lidé dali vych ovat k takové lásce, ten musí také pochybovat
o možnosti vyloučit osobní zisk z hospodářského života. Kdo nevěří, že svobodný duchovn í
život může takovou lásku v člověku vyvolat, ten právě neví, že závislost duchovní ho života
na státu a hospodářství vyvolává chamtivost po osobním zisku a že tato chtivost není
základem lidské přirozenosti. Na tomto omylu se zakládá častý výrok, že k uskutečnění
trojčlennosti je třeba jiných lidí, než jsou lidé př ítomnosti. Nikoliv, lidé budou trojčlenným
organismem vychováni tak, že se stanou jinými, než jakými se až dosud stávali působením
státně hospodářského řádu.
A tak jako svobodný duchovní život bude vytvářet podněty k rozvoji individuálních
schopností, stejně tak bude demokraticky orientovaný p rávní státní život dávat potřebné
Prejsť na výsledky vyhľadávania