23
Co musí z
různých stran do člověka proudit, aby právě tato různoro dost odpovídala
potřebám jeho bytosti, tomu rozumíme, poněvadž nerozum ět tomu by bylo absurdní. Lidé
ale nechtějí pochopit, že vývoj duchovních schopnost í, řád právních poměrů a utváření
hospodářského života mohou správně přijmout člověka do svého okruhu jen tehdy, když
budou ve společném řádu, v němž žije, řízeny z rozličných center a z různých hledisek.
Hospodářský život, který sám ze sebe upravuje práva hosp odařících lidí a podle v něm
vládnoucích zájmů je nechá vychovávat a vzdělávat, činí člověka kolečkem v hospodářském
mechanismu. To způsobuje zakrňování jeho ducha, který s e může svobodně rozvíjet jen
tehdy, jestliže se rozvíjí přiměřeně svým vlastním p odnětům. To způsobuje zakrňování také
citových vztahů k jeho spolubližním, kteří nechtějí být ovlivněni jeh o postavením, které
v hospodářství zaujímá. To vše daleko více nutí k uspořádání ve smyslu rovnosti všech lidí,
s ohledem na to, co je čistě lidské. Právní nebo státní život, který spravuje vývoj
individuálních lidských schopností, doléhá na tento vý voj jako těžké břemeno, neboť díky
daným zájmům se bude přirozeně vyvíjet také tendence rozvíjet tyto schopnosti dle svých
potřeb, nikoli podle jejich vlastní přirozenosti, i když z počátku tu byla nejlepší vůle přihlížet
k odlišnostem lidí. A takový právní život vtiskuje hospodářským odvětvím, kt eré provozuje,
takový ráz, který nepochází z hospodářských potřeb samotných. Člověk je v takovém
právním životě duchovně omezován a hospodářským poručníkováním brzděn v rozvoji
zájmů přiměřených jeho podstatě. Duchovní život, jen ž by chtěl sám ze sebe stanovit právní
poměry, musel by z různorodosti lidských schopností dojít také k různosti práv; musel by
zapřít svou pravou přirozenost, kdyby se oddáváním hos podářským zájmům nechal jimi
ovlivňovat ve své činnosti. Člověk by v takto utvářené duchovní kultuře nemohl přijít
k pravému vědomí toho, čím pro něj v jeho životě může být duch; viděl by, jak je duch
nespravedlností ponižován a podváděn hospodářskými cíli.
Lidstvo civilizovaného světa se ve svém nynějším pos tavení ocitlo proto, že tyto tři
životní oblasti v posledních stoletích v mnohém srostly v jednotný stát. A nespokojenost
přítomné doby spočívá v tom, že nesmírné množství lidí, aniž si uvědomuje vl astní smysl
svého snažení, chce, aby tyto tři životní oblasti v sociálním organismu byly vytvořeny jako
samostatné články. A to tak, aby se duchovní život svobodně utvářel na základě svých
zvláštních podnětů, aby byl právní život demokraticky vybudován na přímé či nepřímé
dohodě navzájem si rovných lidí, a aby se hospodářský život rozvíjel jen ve výrobě, v oběhu
a spotřebě zboží.
K názoru o nutnosti trojčlennosti sociálního organismu je možné dojít na základě
různých hledisek. Jedno z těchto stanovisek je poznání lidské přirozenosti v přítomné době.
Z hlediska určité sociální teorie a stranického mínění může být pokládáno za hodně
Prejsť na výsledky vyhľadávania