28
tyto myšlenky objasnit i
jiným. Ale skutečnosti jsou takové, že současné překáž ky tohoto
ozdravení budou mizet tou měrou, jakou se budou rozšiř ovat názory zde charakterizované.
Neboť je to jen politicko -sociální pověra, že tyto překážky jsou objektivní, že leží mimo
lidské pochopení, že se vymykají lidskému náhledu. T o tvrdí pouze ti, kteří nikdy nepochopí,
jaký je skutečný vztah mezi myšlenkou a praxí. Takoví lidé říkají: „Idealisté mají zajisté dob ré
a dobře míněné ideje; ale za této situace se tyto myšlen ky nedají uskutečnit“. Ale tak tomu
není. Proti uskutečnění určitých idejí v přítomnosti jsou jedinou překážkou ti lidé, kteří ma jí
výše uvedenou víru a k tomu moc brzdivě působit v jejím smyslu. A takovou moc mají také
ti, s nimiž jsou spojeni široké masy lidu z dřívějšího stranického uspořádání jako se svými
„vůdci“, které poslušně následují. Proto je hlavní po dmínkou ozdravení rozpuštění těchto
stranických skupin a větší porozumění pro ideje, které samy vyrůstají z praktického
pochopení, bez jakékoliv spojitosti se stranickými a skupinovými názor y z dřívějška. Palčivou
otázkou přítomnosti je to, aby byly nalezeny prostředk y a cesty, jak vyměnit stranické
názory za nezávislé tvoření idejí, které mohou být kry stalizačními jádry k semknutí lidí všech
stran, lidí, kteří jsou schopni poznat, že existující strany se přežily a že sociální rozvrstvení
v přítomnosti je toho platným důkazem.
Je pochopitelné, že pro lidi, kteří toto poznání nez bytně potřebují, to nebude snadné;
nebude to snadné ani pro masy lidí, protože lidé nema jí ani čas, ani volno a často ani
předběžnou průpravu, která je k tomu zapotřebí. Nebude to snadné ani pro vůdce, protož e
jejich předsudky a jejich moc má kořeny v tom, co dosud zastávali. Existence těchto
skutečností naléhavě zavazuje k tomu, aby byl pravý pokrok lidstva hledán mimo stranické
tradice přítomnosti, nikoli v nich. Dnes nestačí vědět pouze to, co má na místo dosav adního
zřízení nastoupit; je nutné dát nově vytvořeným idejí m takový směr, aby rozpuštění starého
stranictví bylo dosaženo co možná nejrychleji a pomohlo lidem uskutečnit nové cíle. Kdo
k tomu nemá odvahu, ten nemůže ničím přispět k ozdravení sociálního života; a kdo se drží
pověry, že takové úsilí je utopií, ten staví na vratkém základě.
Hospod ářský zisk a duch času
O zisku hospodařícího podnikatele panují vzájemně se pot írající názory. Jeho obhájci
říkají, že člověk je založen tak, že dává podnikání, sl oužícímu nějakému celku, svoje
schopnosti jen tehdy, když je k tomu veden vyhlídkou na zisk. Zisk tedy pramení z egoismu;