36
samostatného duchovního článku sociálního organismu. Du
chovní život, který je
„nadstavbou“ hospodářského řádu, se projevuje jen jako prostředek hospodářského života.
Složitost moderního hospodaření s jeho mechanizací lidské práce vyžaduje nutně jako
protipól svobodný samostatný duchovní život. V předchozích epochách života lidstvo
snášelo splynutí hospodářských zájmů s duchovními podněty proto, že hospodářství ještě
nepropadlo mechanizaci. Nemá -li člověk v této mechanizaci zaniknout, musí mít jeho duše
i v mechanickém pracovním řádu kdykoli možnost svobodně s e povznést k souvislostem,
k nimž se cítí být přitahována svobodným duchovním životem.
Je krátkozraký ten, kdo proti svobodnému duchovnímu ž ivotu a proti lidské rovnosti
požadované v samostatném právním řádu staví názor, že obě tyto skutečn osti přece
nemohou překonat utlačující hospodářskou nerovnost. Ne boť tato nerovnost
v hospodářském uspořádání vznikla tak, že hospodářský živo t nevyužíval právní řád
a pěstování duchovna, na které je odkázán. Marxistické myšle ní míní, že každá hospodářská
výrobní forma sama sebou připravuje formu příští jako vyšší a když je tento přípravný vývoj
u končen, že tímto „vývojem“ musí na místo nižší nastou pit forma vyšší. Ve skutečnosti se
však nová výrobní forma nevyvinula ze starého hospodařen í, nýbrž z právních forem
a duchovních představ starých dob. Tyto představy zastaraly a vyžadují nový přístup, a by
jím byly obnoveny hospodářské formy. Ze všech pověr je nejhorší ta, která tvrdí, že
z hospodářských výrobních forem lze vykouzlit právo a ducha. Neboť tím nejsou
zatemňovány pouze lidské představy, nýbrž i samostatný život. Tato pověra brání tomu, aby
s e duch obrátil ke svému zdroji, protože chce obrátit jeho pozornost ke zdánlivému prameni
neduchovna. A člověk se až příliš lehce nechá klamat tím, když se mu říká, že duch sám od
sebe vzejde z neduchovna; díky této iluzi si myslí, že je zproštěn námahy, která je nutná
k pochopení toho, že ducha lze dosáhnout jen duchem.
Pedagogický základ waldorfské školy
Představy, které chtěl Emil Molt pomocí waldorfské ško ly uskutečnit, souvisí se zcela
určitými názory na sociální otázky v přítomné době a nejbližší budoucnosti. Z těchto názorů
musí vzejít duch, ve kterém má být tato škola vedena. T ato konkrétní waldorfská škola je
součástí jednoho průmyslového podniku. Způsob, jakým se moderní průmysl zapojil do
vývoje lidského společenského života, dodává novodobé mu sociálnímu hnutí jeho
Prejsť na výsledky vyhľadávania