39
se života, dosáhnou lepších výsledků, než malé třídy s
učiteli, kteří vychází pouze
z pedagogických předpisů, na základě kterých takový život rozvinout nemohou.
Hlubší poznání člověka nachází i období kolem devátého roku dítěte sice méně
zřetelné, ale pro výchovu a vzdělávání stejně významné, jako jsou duševní změny u dítěte
v šestém nebo v sedmém roce. V tomto období získává pocit jáství charakter, díky kterém u
dítě nabývá takový vztah k přírodě a ke svému okolí, že s ním můžeme již více mluvit
o vztazích věcí a dějů k němu samotnému. Naproti tomu před tímto obdobím se výhradně
zajímalo jen o věci a vztahy v souvislosti k jinému člověku, ne k sobě samému. K této
skutečnosti lidského vývoje by měli vychovatelé a učitelé zvláště pozorně přihlížet.
Vychováváme -li myslící a vnímající dítě v určitém úseku jeho života právě v souladu s jeho
rozvíjejícími se silami, posilujeme tím celou jeho b udoucí osobnost tak, že se toto zesilování
stává zdrojem síly po celý život. Pracujeme -li v jistém životním období proti směru vývoje,
člověka tím oslabujeme.
V poznání zvláštních požadavků určitých životních období spočívá základ pro věcný
rozvrh učiva. Spočívá v něm však také jiné hledisko pro způsob vyučování v různých
životních obdobích, která po sobě následují. Dosažením devátého roku bude nutno
seznámit dítě do určitého stupně se vším, co s vývojem kultury vplynulo do lidského života.
Právě v těchto prvních školních letech musí být správně vyuč ováno psaní a čtení; ale toto
vyučování musí být vedeno tak, že je brán ohled na vývo j dítěte v tomto úseku života.
Vyučuje -li se tak, že je kladen důraz jen na abstraktní osvojování s i zručnosti, zakrňuje
přirozenost vůle a myšlení. Naproti tomu, vyučuje -li se dítě tak, že je na tom zúčastněno
celou svou bytostí, vyvíjí se všestranně. Dětským kr eslením a jednoduchým malováním
roz víjí osobnost člověka svůj zájem na tom, co koná. Prot o by mělo psaní vycházet
z kreslení. Z tohoto kreslení, při kterém se uplatňuje umělecký sm ysl dítěte, mají být
vyvíjeny tvary písmen. Z práce, která umělecky přitahuje celou bytost člověka, m á být
odvo zeno psaní, které vede ke smysluplné rozumovosti. A teprve z psaní nechme vyvstávat
čtení, které silně vtahuje pozornost do oblasti intel ektu.
Chápeme -li, jak těžce se z umělecké výchovy dítěte vytváří rozumovost, o to více se
budeme snažit dát umění v prvních školních letech vyučování přiměřené postavení.
Budeme pak moci do vyučování správně zařadit hudební a výtvarné umění a výchovu
k umění přiměřeně spojit s tělovýchovou. Tělocvik a pohybové hry učiníme projevem cítění,
které bude podporováno hudebním nebo recitačním umění m. Eurytmie, smysluplný pohyb,
nastoupí na místo pouhé tělesné anatomie a fyziologie. A pak se pozná, jaká mocná síla,
která vytváří sílu vůle a cítění, tkví v uměleckém vyučování. Skutečně prospěšní ale budou
pro lidstvo jen takoví učitelé, kteří budou umět zde uvedeným způsobem vychovávat