61
Žádné dohodové ani wilsonovské cíle se nemohou udržet
proti moci, kterou projeví
Střední Evropa, když postaví před svět to, co dovede sama jediná a co nemůže dokázat
nikdo jiný. Osvobození lidí a tím i národů bude postaveno před svět jako nezbytná součást
středoevropských státních i národních úkolů, když bude obojí – jak je zde naznačeno – užito
pro dění přítomné doby jako podnětu, který zaručuje s kutečnost.
Co je zde rozváděno, nepředstavuje žádný utopický prog ram, nemá odstranit ze světa
historická práva a právní souvislosti. Pro myslitele, který pozoruje př esně, to představuje
něco, co může vyrůst bez jakýchkoli námitek z dnešních státních struktur, jsou -li pouze
uznávány skutečné poměry při hlubším zkoumání všech h istorických oprávnění. Je proto
sa mozřejmé, že uvedené věci nejdou do žádných podrobno stí. U podnětů myšlených
skutečně prakticky vyplynou takové podrobnosti teprve při uskutečňování. Jen utopista
může vymýšlet věci do podrobností; ale takové jeho náv rhy vzniklé z abstraktního myšlení,
nej sou pak také uskutečnitelné.
Co se zde říká, může být popsáno jen ve všeobecných směrnicích. Ale tyto směrnice
právě nejsou vymyšleny, nýbrž vypozorovány z poměrů středoevropského života. To
zaručuje, že se osvědčí právě tehdy, když se začnou pr akticky používat. O čem se zde hovoří,
to zde již určitou měrou existuje jako životní potřeb a. Jde jen o službu této životní potřebě.
A také proto není třeba nyní mluvit o jednotlivostech, protože ty jsou vnitřní věcí
středoevropských států. V této chvíli je pouze nutné předložit světu jen toli k, kolik má pro
něj význam. Jde o to, aby středoevropský život poukázal na podněty, které v něm skutečně
jsou, a to tak, aby západní odpůrci viděli, že při dalším pokračo vání ve válce budou
nevyhnutelně stát před těmito nezničitelnými podněty . Tím se proti vůdcům Dohody
postaví něco, co jim nebude jen ukazováno, co proti ni m dosud nebylo postaveno a co
nemohou přemoci žádným svým válečným programem. Taková ř eč, proslovená před
světem, jaká je zde míněna a která v sobě nese zárodek skutečností, musí mít své výsledky .
Pro naznačené skutečnosti není třeba v přítomné chvíli hledat vyrovnání s Ruskem,
neboť toto vyrovnání nastane postupem samo sebou. A uznání, že se k takovému výsledku
musí dojít, vyvolá u ruských vůdců podněty, které mohou mít pouze přízni vé následky.
Při tom všem je nutné vždy brát v úvahu, že naznačené nemá prvořadý význam jen pro
vnitřní státní věci, ale i vnější význam pro ukončení dnešního světového konfli ktu, zvláště
v politickém boji s prohlášeními vůdců Dohody a Wilsona. Ono vnitřní má v tomto případě
význam podobný, jako když se projeví myšlení člověka v činech, které jsou pro okolní lidi
skutečností, avšak způsob jeho myšlení je pouze jeho vnitřní věcí. Člověk se s jinými lidmi
potřebuje dohodnout pouze o účincích svého myšlení, ne o uspořádání svého nitra.
Prejsť na výsledky vyhľadávania