67
V
Německu historicky vznikl státní spolkový život, jako vzor takové federalizace, podle
kterého měla Střední Evropa vývojově postupovat dále až k úplnému federalisticky
svobodnému utváření všech těch životních poměrů, kte ré mají svůj podnět v člověku
samém.
Vytváření těchto poměrů může být zdravé jen tehdy, kd yž je individuální svoboda
základem toho, co je národnostní; současně by bylo závad né, kdyby měla tato svoboda
vzejít z národnostního živlu. Při snaze o toto zdravé vytváření lze pevně stát na půdě
světového historického pokroku; ve druhém případě se postupuje proti pokroku
a připravují se tak nové spor y a války.
Střední Evropa by mohla čelit nepřátelským záměrům Západ u jen vlastními skutečnými
podněty, o které by se úmysly Západu rozbily.
Proti Wilsonovým slovům mělo být postaveno to, co ve Střední Evropě může být
skutečně učiněno pro osvobození národního života.
Středoevropský program, pokud směřuje na venek, musí obsahovat něco reálného,
čeho je schopna Střední Evropa ze svých vlastních sil.
K tomu musí být uznáno trojí:
1. Předmětem demokratického zastoupení (sněmovny) smí bý t jen věci čistě politické,
vojenské a policejní, které spočívají na historickém základě a vyvíjejí se konzervativně.
2. Všechny hospodářské věci musí být uspořádány oportunis ticky – s věcnou účelností –
zvláštní sněmovnou, z níž jsou vyloučeny věci politické i kulturní. Příslušné správní
úřednictvo by bylo zodpovědno přímo tomuto sboru.
3. Všechny soudní, pedagogické a duchovní věci smějí vycházet jen z osobní svobody, při
čemž stát má jen právo policejní, ne však iniciativu, a zřízení soudů, škol, církví apod.
přenechává korporacím. Jednotliví lidé si sami volí šk oly, církve a v jistých mezích
i soudy. Pak by v této kulturně-duchovní oblasti nedocházelo k národnostním
neshodám ani k nepřiměřeným agitacím. – Pokud jde o tento spor, měla by příslušná
sněmovna co činit pouze s korporacemi, ne s jednotlivci, ani s jejich vztahem k e
korporacím. V korporacích by existovala svobodná soutěž podle osobní zdatnosti.
Určitý senát, volený z těchto tří sborů – jimž náleží organizování věcí politických,
hospodářských a kulturních – by obstarával věci společné, k nimž náleží i finance.
Tolik z obsahu druhého memoranda.
Prejsť na výsledky vyhľadávania