9
s
hospodářskými správami svého území a je lhostejné, ke kterému většímu hospodářskému
území tyto správy náleží. Kdo pokládá za prakticky možné jen to, co dosud viděl, ten bude
považovat právě řečené za šedou teorii. A bude věřit, že řád výše zmíněných poměrů musí
ztroskotat na jejich složitosti. Nuže, budou -li tyto poměry komplikované anebo ne, to bude
záviset jedině na těch jednotlivcích, kteří jsou činn í v jejich uspořádání. Nikdo, kdo se obává
tako vé domnělé složitosti, by se neměl stavět proti opatř ením, které jsou požadovány
historickou nutností přítomné doby. (Srovnej s vývody mé knihy „Hlavní body sociální
otázky“.) Mezinárodní život lidstva usiluje o to, utvářet duchovní vztahy národů
a hospodářské vztahy jednotlivých území nezávisle na sob ě. Na tuto nutnost ve vývoji
lidstva je brán zřetel v trojčlennosti sociálního organismu. V trojčlennosti sociálního
organismu tvoří právní život na demokratickém základě po uto mezi životem hospodářským,
jen ž na základě svých potřeb navazuje mezinárodní styky, a mezi duchovním životem, které
oba utváří ze svých sil.
Člověk se může na základě myšlenkových zvyklostí, kter é vyplývají z dosavadních
státních poměrů, domnívat, byť to sebe více závisí na v íře, že změna těchto poměru je
„prakticky neproveditelná“. Dějinný vývoj ničivě pře jde přes všechna opatření, která se na
základě této zvyklosti myšlení snaží udržet nebo znovu povstat. Neboť pro životní potřeby
no vodobého lidstva se stává další splývání duchovní, právn í a hospodářské oblasti
nemožností. Světovou válečnou katastrofou se tato nemož nost stala zřejmou. Světová
válečná katastrofa spočívá v tom, že hospodářské a kulturní konflikty se objevily ve formě
nepřátelství jednotlivých států a proto muselo dojít ke koncům, které by nenastaly, kd yby
se postavil proti sobě jen duchovní život proti živo tu duchovnímu a hospodářské zájmy proti
zájmům hospodářským.
Že je možné přikročit k uskutečnění trojčlennosti v jednotlivém státním útvaru i když
stojí zprvu osamocen, aniž by došlo ke konfliktu s mezinárodním životem, lze prokázat
takto: Ani hospodářská oblast, která by se chtěla v rámci státu utvořit jako veliké družstvo,
by nemohla udržet hospodářsky prospěšné vztahy k zahraničí, které hospodaří dále
kapitalisticky. Organizace, které jsou podobné státním a jsou podřízeny ústředním
hospodářským správám, ubírají vedení závodu možnost dod ávat do zahraničí výrobky, které
vyhovují jeho požadavkům. I kdyby byla správci podniku přiznána dalekosáhlá samostatnos t
v přijímání objednávek, musel by se přece při obstarávání surovin obracet na družstevní
správní instanci. V praxi by to způsobovalo rozpor mezi požadavky zahraničí a nevhodným
obchodním postupem vnitřní správy. Na stejné těžkosti by musel narazit jak vývoz, tak
i dovo z. Kdo chce dokázat, že úspěšný hospodářský provoz ně jakého území, které chce
Prejsť na výsledky vyhľadávania