10
podle abstraktně socialistických zásad hospodařit s
kapitalistickým zahraničím, je nemožný,
ten může jen poukázat na tyto věci a každý nepředpojatý člověk mu bude muset dát za
pravdu. Myšlenky trojčlennosti sociálního organismu se však tak ové námitky nemohou
dotknout. Tato idea nestaví proti podobnému organizační mu plánu státu ty vztahy, které
vychází ze samotných hospodářských zájmů. Je v jejich smyslu, jestliže se správy stejně
orientovaných hospodářských odvětví slučují v asociace, a když se takové asociace dále
přičleňují k jiným, jejichž prostřednictvím se rozšiřují jejich výrobky, jak to odpovídá
spotřebitelským požadavkům hospodářské oblasti. Správa po dniku pracujícího pro vývoz
bude moci ve styku se zahraničím jednat zcela svobodně; bude moci v tuzemsku navázat
taková spojení s jinými družstvy, která jsou pro dodávku surovin apod. nejvhodnější.
Podobně to platí i pro import. Při takovémto hospodaření bude nutno přih lížet k tomu, aby
při styku s cizinou nebyly vyráběny nebo dováženy výrobky, jejic hž výrobní nebo kupní cena
by snižovala životní úroveň tuzemského pracujícího oby vatelstva. Dělník pracující pro cizinu
bude muset za své výrobky dostat tolik, kolik pro sv é živobytí potřebuje. Výrobky dodávané
z ciziny musí být dosažitelné za cenu, za kterou by je m ohl získat i tuzemský dělník, jestliže
je potřebuje. Působením odlišných hospodářských pomě rů v cizině a v tuzemsku se může
stát, že za jisté výrobky dodávané z ciziny bude nutno požadovat příliš vysoké ceny.
Podíváme -li se však pozorněji, poznáme, že v myšlenkách trojčlennosti sociálního
organismu je na takové skutečnosti brán zřetel. O skutečnostech hospodářského života,
podobných těm, o kterých jsme zde hovořili, se můžete dočíst v mém spisu „Hlavní body
sociální otázky“: “Správa, která se vztahuje jen na kolob ěh hospodářského života, bude také
moci vést k takovým vyrovnáním, která z tohoto koloběhu nutně vyplývají. Např. podnik by
svým věřitelům nemohl zúročit jejich pracovní úspor y; kdyby to však bylo podle potřeby
uznáno z jiných hospodářských podniků po svobodné dohodě se v šemi osobami, které jsou
na tom účastny, bude možno chybějící částku opatřit.“ P otom bude také možné vyrovnat
příliš vysokou cenu zahraničního výrobku příplatky z těch podniků, které je mohou
poskytnout, protože jejich zisky jsou proti požadavků m jejich dělníků příliš vysoké.
Kdo usiluje o základní myšlenky hospodářského života, ten nemůže dopo drobna
popsat všechny tyto myšlenky, mají -li odpovídat praxi. Neboť těchto jednotlivostí je
v hospodářském životě nekonečně mnoho. Musí však tyto my šlenky utvářet tak, aby každý,
kdo tyto myšlenky odborně v jednotlivých případech využívá, byl takto prakticky ve den.
V mých návrzích uvedených v „Hlavních bodech sociální otázky“ je možno nalézt, že t oto
„vedení“ je tím lepší, čím odborněji se postupuje. Zvláště si můžeme všimnout, že navržené
složení hospodářského článku, náležejícího do trojčle nnosti sociálního organismu, dovoluje