Neprihlásený užívateľ | Prihlásiť sa

Pedagogický základ waldorfskej školy

      11 
ne
rušený hospodářský styk s  cizinou, i když toto zahraničí není organizováno ve smyslu 
trojčlennosti. 
Kdo pochopí, že samospráva hospodářské sféry musí být v ýsledkem hospodářství 
usilujícího o jednotu po celé zemi, ten nebude tvrdit, že by byl tento kontakt nemožný. Je 
tomu přece tak, že právě světové hospodářství, které j e rozčleněno do jednotlivých státních 
forem, se snaží tyto státní formy překonat. Hospodářská oblast, která této snaze vyhoví 
nejdříve, určitě nemůže být v nevýhodě oproti ostatnímu území, kde se všeobecně st aví 
proti hos podářskému vývoji. Nejpravděpodobněji dojde k následujícímu: v trojčlenném 
sociálním organismu bude výnos zahraničního obchodu pře devším prospívat životu všeho 
obyvatelstva; v kapitalistickém společenství bude k dobru jen několika málo lidem. Samotná 
obcho dní rozvaha však nebude ovlivněna tím, že se v trojčlenném sociálním organismu 
výnos rozděluje mezi vrstvy obyvatelstva jinak než v organismu nerozčleněném. 
Z toho je zřejmé, že trojčlennost není pro život utop ií, ale souhrnem praktických 
podnětů, jejichž uskutečňování může začít v každém období života. Tím se tato „idea“ liší 
od abstraktních „požadavků“ různých socialistických stran . Tyto požadavky hledají obětního 
beránka pro to, co se v sociálním životě stalo nesnesitelné. A když ho najdou, říkají, že musí 
být odstraněn. Idea trojčlennosti mluví o  tom, co se v přítomnosti musí stát, aby 
nesnesitelný stav zmizel. Na rozdíl od jiných idejí, k teré kritizují a bourají, avšak nedávají 
žádné podněty k výstavbě, idea sociální trojčlennosti chce budovat. Zvl áště zřejmé se to jeví 
nepředpojatému člověku, když uváží, kam by přišel stát ve svém hospodářském 
zahraničním styku, kdyby se měl utvářet ve smyslu jen bourajících podnětů. K těmto 
bourajícím tendencím uvnitř by se ještě přidružily život podrývající nesrovnalosti 
v zahraničí. Zajisté nebude nikdo pochybovat o tom, že hospodářské poměry jednotlivého 
trojčlenného sociálního organismu musí být pro zahranič í vzorem. Kruhy, podílející se na 
spravedlivém rozdělení zboží, budou o trojčlennost usilovat i ve svých zemí ch, jestliže uvidí 
její účelnost u druhých. A tímto rozšířením ideje trojčlennosti bude stále více dosahováno 
toho, o co novodobý hospodářský život usiluje, a co sám v sobě chová. Že se ještě dnes proti 
těmto snahám staví v mnohých oblastech mocné státní zájmy nepříznivě, to n emusí od 
jejího zavedení zdržovat lidi, mající porozumění pro t rojčlennost. Z výše řečeného vyplývá, 
že v hospodářském životě nemohou vzejít mezinárodní potíže .