11
ne
rušený hospodářský styk s cizinou, i když toto zahraničí není organizováno ve smyslu
trojčlennosti.
Kdo pochopí, že samospráva hospodářské sféry musí být v ýsledkem hospodářství
usilujícího o jednotu po celé zemi, ten nebude tvrdit, že by byl tento kontakt nemožný. Je
tomu přece tak, že právě světové hospodářství, které j e rozčleněno do jednotlivých státních
forem, se snaží tyto státní formy překonat. Hospodářská oblast, která této snaze vyhoví
nejdříve, určitě nemůže být v nevýhodě oproti ostatnímu území, kde se všeobecně st aví
proti hos podářskému vývoji. Nejpravděpodobněji dojde k následujícímu: v trojčlenném
sociálním organismu bude výnos zahraničního obchodu pře devším prospívat životu všeho
obyvatelstva; v kapitalistickém společenství bude k dobru jen několika málo lidem. Samotná
obcho dní rozvaha však nebude ovlivněna tím, že se v trojčlenném sociálním organismu
výnos rozděluje mezi vrstvy obyvatelstva jinak než v organismu nerozčleněném.
Z toho je zřejmé, že trojčlennost není pro život utop ií, ale souhrnem praktických
podnětů, jejichž uskutečňování může začít v každém období života. Tím se tato „idea“ liší
od abstraktních „požadavků“ různých socialistických stran . Tyto požadavky hledají obětního
beránka pro to, co se v sociálním životě stalo nesnesitelné. A když ho najdou, říkají, že musí
být odstraněn. Idea trojčlennosti mluví o tom, co se v přítomnosti musí stát, aby
nesnesitelný stav zmizel. Na rozdíl od jiných idejí, k teré kritizují a bourají, avšak nedávají
žádné podněty k výstavbě, idea sociální trojčlennosti chce budovat. Zvl áště zřejmé se to jeví
nepředpojatému člověku, když uváží, kam by přišel stát ve svém hospodářském
zahraničním styku, kdyby se měl utvářet ve smyslu jen bourajících podnětů. K těmto
bourajícím tendencím uvnitř by se ještě přidružily život podrývající nesrovnalosti
v zahraničí. Zajisté nebude nikdo pochybovat o tom, že hospodářské poměry jednotlivého
trojčlenného sociálního organismu musí být pro zahranič í vzorem. Kruhy, podílející se na
spravedlivém rozdělení zboží, budou o trojčlennost usilovat i ve svých zemí ch, jestliže uvidí
její účelnost u druhých. A tímto rozšířením ideje trojčlennosti bude stále více dosahováno
toho, o co novodobý hospodářský život usiluje, a co sám v sobě chová. Že se ještě dnes proti
těmto snahám staví v mnohých oblastech mocné státní zájmy nepříznivě, to n emusí od
jejího zavedení zdržovat lidi, mající porozumění pro t rojčlennost. Z výše řečeného vyplývá,
že v hospodářském životě nemohou vzejít mezinárodní potíže .
Prejsť na výsledky vyhľadávania