13
hospodářského života lidským duchem, se budou udržovat
samy sebou, když nebudou
ovládány hospodářskou správou.
Očista hospodářského života, tj. jeho omezení na správu věcí a řízení výrobního
procesu, je možná jen tehdy, když je tu kromě hospod ářského života ještě něco, co nastoupí
na místo starého řízení jako to, co by lidského ducha u činilo opravdovým správcem
hospodářského koloběhu. Tomuto požadavku vyhovuje idea trojčlennosti sociálního
organismu. Samospráva duchovního života bude hospodářském u životu přivádět lidské
duchovní síly, které jej budou moci pokrokově stále znovu oplodňovat, jestliže bude na
pravém místě věci pouze spravovat a řídit výrobní odvětví. Když bude právní článek od
duchovní a hospodářské oblasti sociálního organismu oddělen, bude řídit vztahy lidí tak, jak
je může demokraticky upravovat svéprávný člověk vůči sv éprávnému člověku, aniž by byla
použita moc jednoho člověka nad druhým díky větší ind ividuální síle anebo hospodářské
základně.
Marxovy a Engelsovy názory vztahující se k požadavkům nového uspořádání
hospodářského života byly správné, avšak jednostranné. Ne postřehli, že hospodářský život
může být osvobozen jen tím, když bude vedle něj pěs tován svobodný právní a svobodný
duchovní život. Jakou tvářnost budoucí hospodářský živ ot zaujme, může postřehnout jedině
ten, kdo si uvědomí, že hospodářsky -kapitalistická orientace musí přejít do bezprostředně
duchovní, a uspořádání lidských vztahů, vycházejících z hospodářské moci, do
bezprostřední moci člověka. Požadavek hospodářského živ ota, ve kterém jsou věci jen
spravovány a řízeny výrobní děje, nemůže být splněn, jestliže je vyzvedáván sám o sobě.
Kdo tak přesto činí, ten chce vytvořit hospodářský ži vot, který se zbavuje toho, co až
doposud v sobě nesl jako životní nutnost a co si má přece uchovat.
Na základě jiných životních stanovisek, avšak z důkladných zkušeností, vyslovil Go ethe
dvě věty, které platí i pro mnohé sociální požadavky dnešní doby. První zní: „ Nedostatečná
pravda působí po určitou dobu, avšak místo úplného vyja snění náhle vystoupí oslňující
nepravda; to světu stačí a potom jsou staletí ošálena“. Druhá věta zní: „Všeobecné pojmy
a velká domýšlivost jsou vždy na cestě napáchat hrozná ne štěstí“. Skutečně, marxismus,
nepoučený našimi nynějšími poměry, je vpravdě „nedos tatečnou pravdou“, která, ačkoli
nevyhovuje, působí v proletářském světovém názoru. Po katastrofě světové válk y se však
stal vzhledem k pravdivým požadavkům doby „oslepující nepravdou“, které musí být
zabráněno, „aby nezaslepila staletí“. Zabránit tomu se sn aží ten, kdo pozná, do jakého
neštěstí upadá proletariát se svojí „nedostatečnou pravdo u“. Z této „nedostatečné pravdy“
skutečně povstaly „všeobecné pojmy“, jejichž hlasatelé s nemalou domýšlivostí odmítají
jako utopii to, co na místo jejich utopie potřebuje o pravdový život.
Prejsť na výsledky vyhľadávania