17
vzdělávacích ústavů a
řízení vyučovacího procesu a jeho smyslu má být zastávána pouze
osobami, které současně vyučují, anebo jsou jinak smysl uplně účastny na duchovním životě.
Každá taková osoba by svůj čas měla dělit mezi vyučování ne bo jinou duchovní tvorbu
a správu školství. Kdo se dovede bez předsudku vpravit do duchovního života, pochopí, že
živá síla, které je zapotřebí k organizaci a správě výchovy a vzdělávání, může vyrůst jen
v duši, která je činně účastna na vyučování nebo jiné duch ovní tvorbě.
Dnes to jistě potvrdí jen ten, kdo bez předsudků po chopí, že se k obnově našeh o
zhrouceného společenského pořádku musí otevřít nové zřídlo duchovního života. V mém
článku „Marxismus a trojčlennost“ jsem poukázal na Engelsovy správné, avšak
jednostranné myšlenky: „Namísto vlády nad osobami nasto upí správa věcí a vedení
výrobních procesů“. Jako je správné toto, tak je pravd ivé i to druhé, že ve společenském
řádu minulosti byl život lidí možný jen proto, proto že s vedením hospodářských výrobních
procesů byli ovládáni také lidé. Přestane -li toto ovládání, musí lidé začít přijímat životní
podněty z duchovního života, který je vybudován ze svých vlastní ch sil, kdežto dříve byly
tyto podněty činné ve vládnoucích podnětech.
K tomu všemu přichází v úvahu ještě něco jiného. Duchovní život prospívá jen tehdy,
může -li se rozvíjet jako jednota. Z tohoto vývoje duchovních sil, z něhož pochází světový
názor, který člověka může uspokojit, musí také vzejít produktivní síla, která člověka činí
správným spolupracovníkem v hospodářském životě. Praktičtí lidé v zevním životě přece
jen budou vycházet z takového školení, které může na základě takového názoru na sv ět také
probudit zdravé vyšší podněty. Společenský řád, který věci pouze spravuje a řídí jen výrobní
procesy, by se musel postupně ubírat zcela nesprávnou cestou, kdyby do něj nebyli
přiváděni lidé se zdravě vyvinutými dušemi.
Znovuvybudování našeho společenského života musí proto získat sílu k zavedení
samostatného školství. Když lidé už nemají „vládnout“ nad lidmi postaru, pak musí být
vytvořena možnost, aby svobodný duch byl v každé lidské duši natolik silný, nakolik se lidská
individualita právě může stát vůdcem vlastního života. Te nto duch se ale nedá potlačit.
Nařízení, které by chtělo řídit školství pouze z hlediska hospodářského, by bylo pokusem
o takové utlačování. Vedlo by to k tomu, že by se svobodný duch ze svého přirozeného
základu proti tomu stále bouřil. Nepřetržité otřesy sp olečenské výstavby by se projevily jako
nutný následek takového řádu, který by z hlediska výrobních procesů chtěl zároveň
organizovat školství.
Kdo tyto věci vidí, pro toho bude založení lidského společenství, energicky usilujícího
o svobodu a samosprávu ve výchově a školství, jedním z nejdůležitějších požadavků doby.
Všechny ostatní nutné požadavky doby nebudou moci být uspokojeny, jestliže v této oblasti
Prejsť na výsledky vyhľadávania