25
uskutečňovali, nýbrž jinými. Je
-li staré uskutečňováno pouze jinými lidmi, jen poněku d jinak
než dříve, nepovstane tím nic nového.
Ke „starým myšlenkám“ patří vůle k ovládání hospodářského života politicko -právními
mocenskými prostředky. „Starou myšlenkou“ je proto, protože přivedla velkou část lidstva
do postavení, jehož neudržitelnost dokázala katastrofa svět ové války. Nová myšlenka, která
musí nahradit starou, je: „Oproštění hospodářského ří zení od jakéhokoli politicko-právního
mocenského vlivu. Vedení hospodářství podle směrnic, které vycházejí jen ze základů
hospodářství a jeho zájmů“.
Není přece možné představovat si utváření hospodářského života, aniž by hospodařící
lidé utvářeli tento život v politicko-právních vztazích. Námitky vznášejí ti lidé, kteří
předstírají, že ten, kdo mluví o trojčlennosti sociálního organismu, nemá o takové
samozřejmosti ponětí. Ve skutečnosti však ten, kdo či ní takové námitky, nechce pochopit,
jaký významný dosah musí mít pro přeměnu hospodářského života to, jestliže v něm
vládnoucí politicko -právní názor a uspořádání nejsou ovládány hospodářskými zájmy, nýbrž
správou, která stojí mimo rámec hospodářství, správou, k terá se řídí úsudkem jednotlivého
dospělého člověka.
Kde je příčina toho, že mnozí socialisticky myslící l idé takový názor nemají? Spočívá
v tom, že svou účastí na politickém životě si sice utvo řili představy o způsobu, jak se
politicko- právní věci řídí, nikoli však o uspořádání vlastních sil hospodářského života. Proto
si sice mohou představit hospodářství, které je říze no politicko-právními směrnicemi, nikoli
však takové hospodářství, které se usměrňuje na základě s vých vlastních předpokladů
a potřeb a do něhož z jiné strany zasahují právní ustanovení. Takovýto naznačený postoj
má většina vůdců a agitátorů proletariátu. Nemají -li široké vrstvy následkem této výše
uvedené skutečnosti dostatečné pochopení pro přeměnu tohoto hospodářského života,
nejsou n a tom lépe ani jejich vůdcové. Tomuto postoji se tito vůdcové odcizují tím, že se
celým svým myšlením neumějí odpoutat od politiky.
Jedním z následků takového jednostranného zabřednutí myšlení do politiky, je to, že
lidé chtějí z různých stran zřídit závodní výbory. Tato snaha musí být v přítomné době
uskutečněna ve smyslu výše uvedené „nové myšlenky“, neboť jinak bude všechna práce,
která byla na toto snažení vynaložena, promarněna. Tato „nov á myšlenka“ však vyžaduje,
aby jako první byla vytvořena v závodních výborech instituce, o kterou by se stát nestaral
a která se může vytvořit jen na základě čistě hospodářskéh o myšlení osob zúčastněných na
hospodářském životě. A takto vzniklá instituce má dávat podněty asociacím, jejic hž
sociálním spolupůsobením bude v hospodářství uskutečněno to, co dříve bylo prováděno
na základě egoistického soutěžení jedinců. Záleží na svo bodném sociálním sdružování