Neprihlásený užívateľ | Prihlásiť sa

Pedagogický základ waldorfskej školy

      26 
jednotlivých výrobních a
 spotřebních odvětví a nikoli na řízení z ústředních míst podle po -
litických hledisek správy. Jedná se zde o hospodářskou iniciativu pracujících, podpořenou 
takovým sdružováním a ne o poručníkování nižšími či vyššími úřady. Jestliže se h ospodářský 
život upraví pomocí státního zákona prostřednictvím spr ávy na základě politických hledisek, 
anebo bude- li pro hospodaření lidmi vymyšlena určitá soustava r ad, která je myšlena 
a organizována z politických hledisek, vychází to na stejno. 
Mezi těmito výše jmenovanými lidmi mohou být dokonce takoví, kteří teoreticky 
požadují jistou samostatnost hospodářského života; z jejich požadavků může prakticky -
vyplynout jen taková hospodářská soustava, která je zešněr ovaná do politického systému, 
neboť je to plánováno politickým myšlením. V  souladu s nynějšími podmínkami lidstva 
můžeme o těchto zařízeních přemýšlet jen tehdy, učiníme -li si přesnou představu o  tom, 
jak se má vedle soustavy hospodářské věcně vyvíjet státn ě-právní a duchovní složka 
sociálního organismu. Obraz samostatného hospodářského ž ivota si můžeme učinit jen 
tehdy, jestliže se v celkovém útvaru sociálního organismu na správném místě vidí to, co 
v hospodářském koloběhu být nemá. Nejsou -li správná místa pro rozvoj právního 
a duchovního života zřejmá, bude to vždy svádět ke sluč ování právního a duchovního života 
se životem hospodářským. 
  
Co vyžaduje „nový duch“ 
 
Z neplodných rozprav, konaných v přítomnosti v mnohých závodních radách, je zřejmé, 
jaké malé porozumění existuje pro požadavky, které vyvs taly lidstvu v přítomnosti 
i v nejbližší budoucnosti jeho historického vývoje. Vět šina těch, kteří se takových rozprav 
účastní, nemá ani zdání o tom, že v demokracii a v sociálním utváření působí dva podněty, 
které jsou součástí lidské bytosti novější doby. Oba tyto podněty budou tak dlouho 
znepokojovat a rozkládat veřejný život, dokud se nenajde uspořádání, v němž se budou 
moci vyvíjet; avšak sociální podnět, který bude muset žít v hospodářském koloběhu, se ve 
svém základě nemůže projevit demokraticky. Důležité je to, aby lidé v hospodářské výrobě 
vyšli vstříc oprávněným požadavkům svých spoluobčanů. Uspořádání hospodářského života 
na základě tohoto podnětu musí být založeno na tom, co h ospodařící osoby pro sebe 
navzájem vykonávají. Tyto výkony se však musí zakládat na smlouvách, které vyplynou 
z hospodářského postavení hospodařícíc h osob. K uzavření takových smluv, mají -li působit