32
skutečnosti by se však takovým přechodem musela ztratit
hospodářská produktivita
kapitálu, která však spočívá na individuálních schopnostec h jednotlivce. Lidé by si měli bez
obalu přiznat: hospodářský oběh bude životaschopný jen tehdy, jestliže mu v jeho vlastní
sféře nebude vzat antisociální sklon, avšak budou -li mu trvale přiváděny síly z jiné oblasti,
z duchovního článku sociálního organismu, které budou ant isociální sklon měnit zpět
na sociální.
V mém spise „Hlavní body sociální otázky“ jsem se pokusi l ukázat, že opravdové
sociální myšlení nemůže usilovat o převedení správy kapitálu z jednotlivce nebo skupiny lidí
do správy společnosti, nýbrž opačně: jednotlivec musí mít možnost dát bez překážek své
schopnosti pro využití kapitálu do služeb společnosti . Jestliže takový jednotlivec svoje
schopnosti pro zisk kapitálu již nebude chtít nebo moc i využívat, musí být tento kapitál
převeden na jiného se stejnými schopnostmi. Toto pře vedení se však nemá dít pod
přednostním dozorem státu nebo hospodářské moci, nýbr ž pomocí výchovy ve svobodném
duchovním životě je nutno hledat takového jeho nástup ce, který je ze sociálního hlediska
nejvhodnější.
Kdo takto mluví o ozdravení našich sociálních poměrů, v duchu vidí posměch všech
těch, kteří se dnes pokládají za životní realisty. Ten to výsměch musí člověk zprvu snést,
ačkoli ví, že myšlení takových lidí přivodilo v posledních letech strašnou katastrofu lidstva.
Tento posměch bude ještě nějaký čas přetrvávat. Potom však ani nejzarytější odpůrci
nebudou moci obstát před sociálními skutečnostmi. Pot om budou muset zmlknout fráze že
návrh, jako je trojčlennost, může být dobře míněn, že tu však k jeho provedení nejsou lidé.
Nejsou „k tomu“ však vhodní právě ti, kteří takové fráze propagu jí. Ať se tito lidé stáhnou
do ústraní a nepřekážejí svojí hrubou mocí v plodné práci těm, kteří by rádi chtěli pečovat
o to, aby se sociální cítění lidí rozvíjelo ve svobodné m duchovním životě.
Právo a hospod ářství
Mezi mnohými námitkami, které by mohly být vzneseny pr oti ideji trojčlenného
sociálního organismu, existuje následující: novodobí p olitičtí myslitelé se v jistém směru
snažili o to, vytvářet takové právní poměry, které by vyhovovaly dnešním hospodářským
výrobním poměrům. Avšak můžeme říci, že všechna práce, která byla v tomto směru
vykonána, nebere v úvahu myšlenku trojčlennosti a chce prostě oddělit právní život od