34
jistě hospodářský život rozumí hospodářské moci, ale n
ikoli sociálnímu právu. Proto musely
ztroskotat pokusy, aby ze samotného hospodářského myšle ní vyrostlo sociální právo.
S takovými věcmi, které se zakládají na životních skutečn ostech, počítá idea
trojčlennosti sociálního organismu. Pro ni je směrodat ná zkušenost, kterou již získali ti, kteří
chtěli vytvořit moderní právní poměry pro moderní ho spodářské formy. Ale idea
trojčlennosti nebyla vedena těmito zkušenostmi k tomu, aby k mnohým ztroskotaným
pokusům připojila nové. Nechce, aby sociální právo povs talo z životní oblasti, ze které
povstat nemůže, ale chce, aby se nejprve utvářel život, ze kterého teprve potom toto právo
může vzejít. Hospodářský koloběh v novější době tento život pohltil; musí být z něho teprve
zase vyproštěn. Myšlenka trojčlennosti může být pochop ena jen tehdy, jestliže se člověk
pokusí porozumět tomu, jak hospodářský život neustále potřebuje zvenčí korekturu svých
vlastních sil, nemá -li v sobě vytvářet účinky, které jej brzdí. Takovou korekt uru mu zajišťuje
samostatný duchovní a právní život. Tím se nenarušuje jednota společenského života, nýbrž
je tím opravdu v pravém slova smyslu podpořena. Tato jednota není vytvářen a tím, že je
řízena ústřední mocí, nýbrž tím, že vzniká ze spolupůs obení oněch sil, které chtějí jako
jednotlivé žít pro sebe, aby tím umožnily život celk u. Ze zkušeností získaných v této oblasti
pomocí pokusů, by se neměly formovat námitky proti tr ojčlennosti, ale mělo by se
pochopit, že tyto zkušenosti vedou přímou cestou k tomu, aby byla idea trojčlennosti
uznána jako to, co moderní život požaduje.
Sociální duch a socialistický předsudek
Hovoří-li se o příčinách moderního sociálního hnutí, poukazuje se mez i jiným na to, že
ani majitel výrobních prostředků, ani dělník s nimi související, nevytváří výrobek ze svého
bezprostředního osobního zájmu. Majitel výrobních pr ostředků nechává vyrábět výrobky
proto, protože mu přinášejí zisk a dělník proto, protože si musí vydělávat na své živoby tí.
Uspokojení ze zhotovených výrobků nemá ani jeden, ani druhý. Vpravdě je možno
vystihnout podstatnou část sociální otázky, jestliže tak to poukážeme na nedostatek
osobního vztahu výrobců k jejich výrobkům v moderním hospodářském systému. Ale
musíme si být také vědomi toho, že tento nedostatek j e přirozeným následkem nové
techniky a s tím spojené mechanizace pracovního procesu. To není mo žno odstranit v rámci
samotného hospodářského života. Co se ve velkovýrobě p ři rozsáhlé dělbě práce vyrábí, to
Prejsť na výsledky vyhľadávania