37
charakter. Rodiče, kteří své děti svěří této škole, m
ohou s jistotou očekávat, že jejich děti
budou vychovávány a vzdělávány v souladu s požadavky života, které zcela odpovídají
tomuto hnu tí. Z toho vyplývá nutnost, aby se při založení této školy v yšlo z pedagogických
principů, které tkví v životních požadavcích přítomnosti. Tyto děti mají být vychovány
a vzdělány pro život ve smyslu požadavků, za které se každ ý člověk může zasadit, bez ohledu
na svůj společenský původ. Vše, co praxe v současném životě od člověka vyžaduje, se musí
odrazit v uspořádání této školy. Duch, který má v tomto životě vládnout, musí být u dětí
probuzen výchovou a vzděláním.
Bylo by osudné, kdyby měl v pedagogických zásadách, na kterých má být waldorfská
škola vybudována, vládnout duch, jemuž je život cizí. T akový duch dnes až příliš lehce
vystupuje tam, kde se probouzí cítění pro to, jaký po díl má na rozvratu civilizace
materialistický způsob života a smýšlení posledních desetiletí. Podnícen tímto poci tem by
chtěl člověk vnést do správy veřejného života idealist ické smýšlení. Kdo obrací svoji
pozornost k rozvoji výchovy a vzdělávání, ten by toto jiné smýšlení chtěl vidět us kutečněno
především právě zde. V takových představách je mnoho dobré vůle, která by samoz řejmě
měla být uznána. Bude -li správně uplatněna, prokáže cenné služby tam, kde jde o to,
soustředit lidské síly pro sociální podnikání, pro kt eré musí být vytvořeny nové podmínky.
Přesto je právě v takovém případě třeba poukázat na to, že i nejlepší vůle musí selhat,
jestliže jsou úmysly uskutečňovány, aniž by se dostate čně přihlíželo k reálným
skutečnostem.
Tím je dán jeden z požadavků, který dnes přichází v úvahu při založení waldorfské školy.
V jejím pedagogickém a metodickém duchu musí působit idealismus, jenž má moc
probouzet ve vyrůstajícím člověku síly a schopnosti, které potřebuje v dalším životě proto,
aby měl pro současnou společnost pracovní elán a pro sebe životní náplň, o kterou se může
opírat.
Pedagog ická a školní metodika bude moci takový požadavek splnit jen p ři opravdovém
poznání vyrůstajícího člověka. Rozumní lidé požadují d nes takovou výchovu a vzdělávání,
které nesměřuje jen k jednostrannému vědění, nýbrž ke znalostem; nejen k pouhému
rozvoji int elektuálních vloh, nýbrž ke zdatnosti vůle. O správnosti této myšlenky není možné
pochybovat. Není však možné pěstovat vůli a na ní se zakládající zdravé myšlení,
nerozvíjíme -li názory, které v mysli a vůli probouzejí účinné podněty. Chyby, kterých se d nes
v tomto směru dopouštíme, se nezakládají na tom, že hust íme do vyrůstajícího člověka příliš
mnoho vědomostí, nýbrž na tom, že těmto vědomostem ch ybí životaschopnost. Domnívá-
li se někdo, že může rozvíjet vůli, aniž by její pom ocí oživoval poznatky, ten se oddává iluzi.
Prejsť na výsledky vyhľadávania