Neprihlásený užívateľ | Prihlásiť sa

Pedagogický základ waldorfskej školy

      42 
Základní omyl v sociálním myšlení 
 
Proti ideji trojčlennosti sociálního organismu, bude mnoho lidí vždy znovu namítat: 
Sociální hnutí přece usiluje o překonání hospodářských nerovností lidí. Jak se toho má 
dosáhnout pomocí změn v duchovním životě a právním uspořádání, mají -li vzhledem 
k hospodářské oblasti samostatnou správu? 
Tyto námitky jsou vznášeny těmi, kteří sice vidí hosp odářské nerovnosti, nevidí však, 
jak jsou lidmi, žijícími v sociálním organismu, způsobovány. Lidé vidí, jak se hos podářský řád 
společnosti v životě lidí projevuje. Potom usilují o důstojný život pro mnoho lidí. A mají za 
to, že toho dosáhnou tehdy, nastanou-li v hospodářském uspořádání určité promyšlené 
změny. 
Kdo hlouběji vidí do lidských životních vztahů, pozo ruje hlavní důvod sociálních 
nesrovnalostí v přítomnosti v tom, že výše naznačené představy se staly dominujícími. 
Úvaha o ekonomickém uspořádání je pro mnoho lidí příliš vzd álena od představ, které mají 
o duchovním a právním životě, než aby mohli pochopit, jak v lidských vztazích souvisí jedna 
s druhou. Hospodářské poměry lidí jsou výsledkem toho, jak se k sobě vzájemně chovají na 
základě svých duchovních schopností a na základě právního řádu. Kdo to chápe, ten ví, že 
nenajde žádný systém, který by sám o sobě mohl dát v něm žijícím lidem důstojný život. 
Má -li člověk v takovém hospodářském systému dostat za svůj výkon potř ebnou odměnu, 
to závisí na duchovním souladu lidí a na tom, jak si na základě právního vědomí mezi sebou 
uspořádají vzájemný vztah. 
V posledních třech až čtyřech stoletích se civilizované  lidstvo vyvíjelo v takových 
podnětech, které pochopení skutečných poměrů mezi h ospodářským a duchovním životem 
činilo mimořádně obtížné. Člověk je zapředen do život ních vztahů, které následkem 
technických vymožeností v hospodářství na sebe vzaly takovou tvářnost, která již 
neodpovídá tomu, co se z předcházejících vývojových dob vyvinulo jako pěstování  ducha 
a právních představ. Stalo se zvykem pohlížet na duchovní pokrok novější doby s uznáním. 
Přehlížíme však při tom, že tyto dosažené duchovní po kroky byly učiněny zvláště v oblasti, 
která z největší části bezprostředně souvisí s technicko-hospodářským životem. Je jisté, že 
věda vykazuje velké vymoženosti, ty jsou však největší  tam, kde byly vyvolány požadavky 
technicko- hospodářského života. 
Pod vlivem takového duchovního pokroku se ve vedoucí ch kruzích lidstva vyvinulo 
navyklé myšlení posuzovat všechny životní poměry na zák ladě ekonomických hledisek. Ve 
většině případů si tito lidé nejsou tohoto způsobu posuzování vědomi. Řídí se jím