42
Základní omyl v sociálním myšlení
Proti ideji trojčlennosti sociálního organismu, bude mnoho lidí vždy znovu namítat:
Sociální hnutí přece usiluje o překonání hospodářských nerovností lidí. Jak se toho má
dosáhnout pomocí změn v duchovním životě a právním uspořádání, mají -li vzhledem
k hospodářské oblasti samostatnou správu?
Tyto námitky jsou vznášeny těmi, kteří sice vidí hosp odářské nerovnosti, nevidí však,
jak jsou lidmi, žijícími v sociálním organismu, způsobovány. Lidé vidí, jak se hos podářský řád
společnosti v životě lidí projevuje. Potom usilují o důstojný život pro mnoho lidí. A mají za
to, že toho dosáhnou tehdy, nastanou-li v hospodářském uspořádání určité promyšlené
změny.
Kdo hlouběji vidí do lidských životních vztahů, pozo ruje hlavní důvod sociálních
nesrovnalostí v přítomnosti v tom, že výše naznačené představy se staly dominujícími.
Úvaha o ekonomickém uspořádání je pro mnoho lidí příliš vzd álena od představ, které mají
o duchovním a právním životě, než aby mohli pochopit, jak v lidských vztazích souvisí jedna
s druhou. Hospodářské poměry lidí jsou výsledkem toho, jak se k sobě vzájemně chovají na
základě svých duchovních schopností a na základě právního řádu. Kdo to chápe, ten ví, že
nenajde žádný systém, který by sám o sobě mohl dát v něm žijícím lidem důstojný život.
Má -li člověk v takovém hospodářském systému dostat za svůj výkon potř ebnou odměnu,
to závisí na duchovním souladu lidí a na tom, jak si na základě právního vědomí mezi sebou
uspořádají vzájemný vztah.
V posledních třech až čtyřech stoletích se civilizované lidstvo vyvíjelo v takových
podnětech, které pochopení skutečných poměrů mezi h ospodářským a duchovním životem
činilo mimořádně obtížné. Člověk je zapředen do život ních vztahů, které následkem
technických vymožeností v hospodářství na sebe vzaly takovou tvářnost, která již
neodpovídá tomu, co se z předcházejících vývojových dob vyvinulo jako pěstování ducha
a právních představ. Stalo se zvykem pohlížet na duchovní pokrok novější doby s uznáním.
Přehlížíme však při tom, že tyto dosažené duchovní po kroky byly učiněny zvláště v oblasti,
která z největší části bezprostředně souvisí s technicko-hospodářským životem. Je jisté, že
věda vykazuje velké vymoženosti, ty jsou však největší tam, kde byly vyvolány požadavky
technicko- hospodářského života.
Pod vlivem takového duchovního pokroku se ve vedoucí ch kruzích lidstva vyvinulo
navyklé myšlení posuzovat všechny životní poměry na zák ladě ekonomických hledisek. Ve
většině případů si tito lidé nejsou tohoto způsobu posuzování vědomi. Řídí se jím
Prejsť na výsledky vyhľadávania