Neprihlásený užívateľ | Prihlásiť sa

Pedagogický základ waldorfskej školy

      44 
svého ducha dát hospodářskému životu to, co potřebuje,
 bude možné vědomě usilovat o to, 
co dnes žádá nevědomě. 
  
Kořeny sociálního života 
 
V mé knize „Hlavní body sociální otázky“ je použito srov nání sociálního organismu 
s lidsk ým organismem, zároveň se však poukazuje na to, jak vede  k omylům to mínění, že 
názory získané v jedné oblasti lze bez dalšího přenést na druhou. Kdo u važuje o působení 
buňky nebo nějakého orgánu v lidském těle z hlediska přírodní vědy a pak pátrá po „sociální 
buňce“ nebo po „sociálních orgánech“, aby se naučil po znávat stavbu a životní podmínky 
„sociálního organismu“, ten až příliš snadno propadá bez podstatné hře analogií. 
Jinak je tomu, když se poukáže na to (jak je tomu v „Hlavních bodech sociální otázky“), 
že je možné zdravým pozorováním lidského organismu roz víjet své myšlení tak, jak je potře-
bujeme pro skutečnosti, vhodné k chápání sociálního života. Takovouto výchovou nabude 
člověk schopnosti, aby se naučil posuzovat sociální sku tečnosti nikoli na základě 
předpojatých názorů, nýbrž podle jejich vlastní zákonito sti. A toho je především v naší době 
zapotřebí. Neboť dnes jsme se svými sociálními názory hluboko ponořeni ve stranických 
názorech. Takovéto názory nevychází ze samotného základu ž ivota, nýbrž z nejasného cítění 
jednotlivých lidí a zvláště skupin. Kdybychom chtěli stranickým způsobem uvažování 
probádat lidský organismus, brzy bychom pochopili, že m u tímto způsobem nemůžeme 
porozumět, nýbrž naopak že takovému porozumění stavíme d alší překážky. 
V organismu se musí neustále vdechovaný vzduch proměňovat v něco nepotřebného. 
Kyslík musí být proměňován v  kysličník uhličitý. Proto tu musí být nějaká soustava, kte rá 
toto proměněné, nepotřebné, nahrazuje něčím potřebným. Kdo  nepředpojatě pozoruje 
sociální organismus podobně, jako organismus lidský, sh ledá, že jedna část tohoto 
organismu, a to hospodářská sféra, musí právě tehdy, je -li odborně řízena, neustále 
vytvářet poměry, které musí být vyrovnávány jinými zař ízeními. Právě tak, jako se nemůže 
od sous tavy orgánů u člověka, která tu slouží k tomu, aby vdechovaný kyslík činila 
nepotřebným, požadovat aby jej učinila zase potřebným, p rávě tak by se nemělo 
u hospodářské sféry předpokládat, že se v ní samotné mohou vytvořit zařízení, která by 
mohla vyrovnávat to, co její život brzdí.