45
Toto vyrovnávání může dokázat jen právní organismus, kte
rý je vytvořen mimo
hospodářskou oblast ze své vlastní podstaty, a stejně tak i život duchovní, který nezávisle
na hospodářském a právním uspořádání svobodně vyrůstá ze svých vlastních k ořenů. Jen
povrchní pozorovatel se může tázat: Nemá být tedy pěsto vání duchovního života vázáno na
existující právní poměry? Zajisté; ale něco jiného je , jsou-li lidé, pěstující duchovní život,
závislí na právním životě a zase něco jiného, když z uspořádání právního života toto
pěstování duchovního života samo vyplývá. Shledáme, že p roti myšlence trojčlennosti
sociálního organismu lze snadno vznášet námitky, jestliž e má někdo předsudky; tyto
námitky se však úplně rozpadají, jsou -li domyšleny do konce.
Hospodářská oblast má svoji vlastní životní zákonitost. T ato zákonitost vytváří stav,
který sociální organismus ničí, jestliže působí pouze v něm. Chceme -li však tento stav
odstranit hospodářskými zařízeními, ničíme tím samotnou hospodářskou sféru.
V moderním hospodářství vznikly škody tím, že výrobní prostředky byly spravovány
soukromým kapitálem. Chceme -li škody odstranit hospodářským zařízením společné spr ávy
výrobních prostředků, pak podkopáváme moderní hospod ářství. Těmto škodám účinně
zabráníme, vytvoří -li se vedle hospodářské sféry na ní nezávislá právní so ustava a svobodný
duchovní život. V hospodářském životě se potom neustále vyskytující ško dy odstraňují již
při jejich vzniku. Není tomu tak, že nejprve dojde k e škodám, kterými budou lidé muset
trpět, pokud nezmizí; tyto závady budou odstraňovány or ganizacemi, existujícími vedle
hospodářských zařízení.
Novodobé stranické názory se zcela odvrátily od životní ch podmínek sociálního
organismu. Svedly jej do proudu vášní lidských skupin . Je naléhavě zapotřebí, aby byly tyto
názory napraveny na základě nezaujatého stanoviska. Toho budo u schopni jen tehdy,
jestliže své myšlení poopraví nepředpojatým pozorování m. Přírodní organismus takové
požadavky klade.
Kdo ovšem pro tuto nápravu použije jen běžné přírodov ědecké představy, daleko
nedojde. Neboť těmto představám v mnohém směru schází ona průraznost, která
dostatečně hluboko vniká do přírodních skutečností. Nebudeme-li se však přidržovat těchto
představ, ale samotné přírody, získáme nepředpo jatost spíše zde, než u stranických názorů.
Vzdor dobré vůli přírodovědeckých badatelů, kteří se snaží překonat materialistické
myšlení, jsou ještě i v přítomné době běžně používané přírodovědecké představ y
prosáknuty materialismem. Duchu přiměřené pozorování p řírody může tento
materialismus potřít. Toto pozorování může poskytnout základ pro takové myšlení, které
ve svém důsledku pochopí sociální organismus.