46
Idea trojčlennosti sociálního organismu nepřejímá jedn
oduše přírodní poznání z oblasti
přírody do oblasti sociálního života. Chce jen z pozorování přírody získat sílu
k nepředpojatému pozorování skutečného sociálního života. To by měli vzít v úvahu ti, kteří
mají povrchní pohled na to, že tato myšlenka mluví o trojčlennosti sociálního života
podobně, jako se mluví o trojčlennosti lidského organismu. Kdo pronikl do samo tného
základu trojčlennosti lidského organismu v celé její zvláštnosti, ten pozná, že nemůže být
převáděno jedno na druhé. Ale na základě tohoto pozorován í přírodního organismu si
vytvořil směr myšlení, který mu umožňuje vpravit se také do sociálních skutečností.
Někdo se může domnívat, že takový způsob chápání sociál ní myšlenky je jen pouhou
„šedou teorií“. Můžeme však říci, že takový názor máme j en tak dlouho, pokud na tuto
problematiku pohlížíme jen zevně. Potom budeme určitě pociťovat jako „šedé“ to, co v dáli
vidíme nejasně. „Blízký“ postoj v nás však vyvolá barvité spektrum pocitů. Přistupme ale
k onomu „šedému“ blíže. Pak shledáme, že se v nás probouzí silné city. Tato sociální
myšlenka vede ke všemu opravdu lidskému, co se vytrácí ve stranický ch názorech.
A přistoupíme -li dnes blíže ke skutečnému lidství, vyvolá to v nás tísnivý pocit trpkosti.
Neboť bojovný postoj vydělujících se lidských skupi n způsobil již mnoho škod. Měli bychom
dospět k názoru, že nikoli bojovný postoj může napravit vzniklé škody, nýbrž pozorování
toho, co v současném lidském vývoji vyžadují samotné dějiny. Je s nadné vidět škody
a programově požadovat jejich odstranění; avšak je třeba pro niknout až ke kořenům
sociálního života a odstraněním škod nechat dozrát z květů plody.
Základy trojčlennosti
Pro myšlenku trojčlennosti je podstatné to, že pohlí ží na sociální poměry bez třídní
a stranické zaujatosti, z hledisek, které jsou dány otázko u: Co je v přítomné době lidského
vývoje nutné činit, abychom dosáhli životaschopného us pořádání společenského
organismu? Kdo vážně a poctivě hledá odpověď na tuto otázku, ten nemůže neteč ně přejít
kolem skutečnosti, jakou je ta, že v novější době mezi hospodářským a politicko-právním
životem panuje ničivý spor. Třídní rozvrstvení lidst va, v němž nyní žijeme, má původ
v hospodářských základech. Na základě hospodářského vývoje s e někdo stal proletářem,
jiný podnikatelem, třetí pracovníkem v duchovní oblasti. Socialisticky myslící lidé
nepřestávají stavět tuto skutečnost do popředí svých požadavků, aby se tyto požadavky
Prejsť na výsledky vyhľadávania