Neprihlásený užívateľ | Prihlásiť sa

Pedagogický základ waldorfskej školy

      48 
Ale 
– tak říkají mnozí – přece ani nejlepší ideje ničeho nedosáhnou, jestliže jsou 
životními poměry odmítnuty. Právě s těmito námitkami počítá myšlenka trojčlennosti. 
Vychází z názoru, že ani bezmyšlenkovitá praxe, ani nepraktická ide a nemohou dojít 
k životaschopnému sociálnímu organismu. Proto nevytyčuje  program starým způsobem. 
Takových programů je dostatek k tomu, abychom poznali, že jsou sice dobré, „ušlechtil é“ 
nebo „duchaplné“, že jsou však skutečností odmítány. Myšlenka trojčlennosti počítá 
v hospodářské oblasti se skutečnostmi nové doby, danými  přírodou a lidským životem. 
Počítá s duchovním životem, stavícím lidi do sociálního organis mu, kteří jeho životním 
podmínkám rozumějí a podporují je, takže je tak pro ni vytvořena možnost exist ence. Idea 
trojčlennosti prohlédá, že lidé budou moci v trojčlenném sociálním organismu 
spolupracovat v životě tak, že z této spolupráce povstane to, co z abstraktní programové 
ideje povstat nemůže. 
Kd o nevidí zásadní rozdíl mezi idejí trojčlennosti a běžnými programovými myšlenkami, 
ten nepochopí její užitečnost. Trojčlennost je ideo u skutečnosti, poněvadž nechce život 
programově tyranizovat, nýbrž se snaží nejdříve vytvoři t základy, na kterých může 
sv obodně vyrůstat život, z něhož se sociální podněty vyvíjejí. Otázky přítomnost i a nejbližší 
budoucnosti se neobrací k intelektu, nýbrž musí vyplývat ze života, který budují . Dnešní 
lidstvo vlastně teprve tuší sociální otázku. Její pravá podoba se ukáže, až bude struktura 
so ciálního organismu utvořena tak, že ony tři životní sí ly spočívající v lidském bytí 
pozvednou pravou skutečnost z instinktivního pociťování do vědomého myšlení. Mnohé 
z toho, co bylo dnes o trojčlennosti řečeno, činí ve srovnání se současným p oznáním života 
dojem nezralosti. A potom se říká, že lidé nejsou zralí k utváření svého života na základě 
idejí. Nikoli, lidé dozrávají pro odpovědi tehdy, kd yž tyto otázky, nezastřené zastaralými 
předsudky, samy předstupují před člověka. 
Tak vidí poměry dnešní doby ten, kdo se z poznání plné skutečnosti propracoval 
k myšlence o trojčlennosti. A chce, aby se jednalo na základě tohoto pohledu. Ještě mnohé 
bude vysloveno tehdy, až se ze slov zrodí skutečnost . 
  
Pravdivost jako základ sociálního myšlení 
Lidé, kterých stále přibývá, zdůrazňují, že ze sociální ch zmatků naší doby je možné 
vybřednout jen tehdy, jestliže se k myšlení a cítění připojí touha po duchovnu. K  tomuto