50
Lidem, kteří dnes mluví ze svého hlediska o
nadsmyslových věcech a kteří věří, že jen
poznáním nadsmyslna může být přemožen vládnoucí materiali smus, můžeme říci:
Materialismus je vědecky překonán. Máme dost studií, kter é vzešly na základě „pravé“ vědy
a které dokazují, že materialismus k vysvětlení přírodních úkazů nestačí. Proti tomu je nu tno
namítnout: Takové studie mohou být sice teoreticky za jímavé, nemohou však
materialismus překonat. Ten bude překonán jen tehdy, kd yž nebudeme pouze teoreticky
dokazovat, že skutečnosti světa obsahují více, než vní mají smysly; materialismus bude
překonán jen tehdy, když do pozorování světových událo stí vstoupí živoucí duch. Bude-li
vládnout v lidských názorech, může také chápat souvislosti, které působí v hmotném životě
lidské společnosti. Můžeme dlouze dokazovat, že „život “ není pouhým chemickým dějem;
tím se materialismu neublíží. Účinně jej budeme potír at nejen tehdy, když odvážně tvrdíme,
že ve světových názorech musí panovat duch, nýbrž když ducha opravdu učiníme obsahem
svého vědomí.
Myšlenka trojčlennosti sociálního organismu se obrací k lidem, kteří tuto odvahu mají.
Tato odvaha se snaží pronikn out z vnějšího života k jeho vnitřní podstatě. Chápe nutnost
pěstování svobodného, nezávislého duchovního života, p rotože vidí, že nesvobodný
duchovní život nás může přivést nejvýše jen k „poukazu“ na ducha, nikoli však k životu
v duchu. Chápe také nutnost samostatného právního života, protože si vydobyla pozn ání,
že právní vědomí má kořeny v oblastech lidské duše, které mohou působit v lidské
společnosti, která se rozvíjí nezávisle na duchovním a hospodářském životě. Takový názor
může být dosažen jen poznáním duševnosti v člověku. Životní názor, který se vyvinul
z myšlenky o „nepoznatelném“, jak je tomu u mnoha dnešních myšlenkových směrů, bude
mít sklon k omylu, že můžeme nalézt sociální uspořádání lidské spo lečnosti, které se utváří
jen na základě hmotných skutečností hospodářského život a.
Odvaha, o níž se tu mluví, se nemůže zastavit před názorem, že p ro takovou pronikavou
změnu v myšlení a cítění nejsou lidé „zralí“. „Nezralí“ budou jen tak dl ouho, dokud jim bude
poznání duchovna „vědecky“ vysvětlováno jako předsudek. Působícím činitelem v nynějších
zmatcích není nezralost, ale názor, že poznání duchovna j e znakem neosvíceného člověka.
Všechny pokusy v sociálním životě, jež vycházejí z tohoto neduchovního „objasnění“, musí
ztroskotat, protože odmítají ducha; ten se však v této chvíli hlásí v nevědomí člověka tím
více, čím více jej člověk ve svém vědomí odmítá. Duc hovno podporuje lidské konání jen
tehdy, když člověk duchu neodporuje. Duchem může pů sobit jen ten, kdo jej přijímá do
svého vědomí. Jedině překonání takových falešných „názo rů“, které vzešly z nepochopení
přírody a staly se v současnosti světovým evangeliem širokých lidských mas, bude moci
poskytnout základ k sociálnímu vědění, které bude plodně působit na skute čný život.
Prejsť na výsledky vyhľadávania