Neprihlásený užívateľ | Prihlásiť sa

Pedagogický základ waldorfskej školy

      54 
katastrofám. Poražení však nemohou čekat, neboť každé otále
ní zvětšuje zhoršení jejich 
životních poměrů. 
Idea trojčlennosti sociálního organismu odporuje ovšem  zvyklostem myšlení a cítění 
u všech, kteří si svoje duševní založení utvořili přiz působením se jednotné státní orientaci. 
Říci si bez okolků, že na světlo vystupující zla jsou  následkem této orientace, je dnes pro 
mnohé lidi něčím takovým, jako kdybychom po nich požad ovali, aby nestáli nohama na 
zemi. To, na čem chtějí stát, je „jednotný“ stát. S tím by se chtěli spokojit a na jeho základě 
by p řijali opatření, od nichž by si slibovali zlepšení pom ěrů. Na čem však záleží je, získat 
novou půdu pod nohama. K tomu jim však chybí odvaha.  
Hlavní požadavek pro působení ideje trojčlennosti musí vycházet ze starosti, aby u co 
možná největšího počtu lidí vzešlo poznání, že jedině proniknutí do základů skuteč nosti 
může věci pomoci. Mnoho, příliš mnoho lidí si utvoři lo svoji schopnost úsudku o veřejných 
poměrech jen z nejomezenějších životních hledisek. V tomto postavení jsou právě ti, kteří 
pracují ve velkých podnicích našeho hospodářství. Přis uzují si schopnost posuzovat obsáhlé 
skutečnosti, avšak dovedou posoudit jen to, co vyplýv á z jejich omezených životních obzorů. 
Musíme podporovat ujasnění si souvislostí veřejného ži vota, které je dnes tak 
minimální. Idea trojčlennosti se bude setkávat s čím dál tím menším odporem, čím více lidi 
pozná dosavadní působení sil veřejného života, které m uselo vést k nynější katastrofě. 
Všechno, co může vést k hlubšímu pochopení tímto směrem, připravuje půdu pro praktické 
p ůsobení ideje trojčlennosti. 
Proto bychom si neměli mnoho slibovat od rozhovoru s příslušníky té či oné strany, 
kteří by si chtěli každou myšlenku nositele trojčlen nosti vyložit po svém, pokud chtějí zůstat 
ve straně. Jakmile lidé pochopí plodnost tohoto podně tu, měli by se starat o jeho 
porozumění v nejširších kruzích. Neboť se nedá počítat s těmi, kteří trojčlennost nechtějí, 
nýbrž jedině s těmi, kteří jsou touto ideou proniknuti. Jedině s nimi se dá také mluvit 
o jednotlivostech veřejného života. Mělo by být přece jen jasné, že s Erzbergrem se nedá 
o ozdravení veřejného života mluvit, dokud Erzberger zůs tává Erzbergrem*
. 
Tyto články jsem napsal proto, protože vidím, že ne kaž dý, kdo si od trojčlennosti něco 
slibuje, se pohybuje ve správných vodách. Idea trojčle nnosti vyžaduje, abychom jí cele 
sloužili, chceme -li jí vůbec sloužit. Umožňuje každému, aby se s ní vypořádal; toto 
vypořádání se však nesmí vzdát toho podstatného, co tuto  ideu proniká. Tak si budeme 
počínat tehdy, jestliže pochopíme skutečné příčiny ú padku, který nyní prožíváme. Z tohoto 
poznání musí vzejít odvaha k tomu, co tuto ideu proniká. Neboť vládnoucí bezradnost  je 
přece jen následkem nedostatečného pochopení věci.