54
katastrofám. Poražení však nemohou čekat, neboť každé otále
ní zvětšuje zhoršení jejich
životních poměrů.
Idea trojčlennosti sociálního organismu odporuje ovšem zvyklostem myšlení a cítění
u všech, kteří si svoje duševní založení utvořili přiz působením se jednotné státní orientaci.
Říci si bez okolků, že na světlo vystupující zla jsou následkem této orientace, je dnes pro
mnohé lidi něčím takovým, jako kdybychom po nich požad ovali, aby nestáli nohama na
zemi. To, na čem chtějí stát, je „jednotný“ stát. S tím by se chtěli spokojit a na jeho základě
by p řijali opatření, od nichž by si slibovali zlepšení pom ěrů. Na čem však záleží je, získat
novou půdu pod nohama. K tomu jim však chybí odvaha.
Hlavní požadavek pro působení ideje trojčlennosti musí vycházet ze starosti, aby u co
možná největšího počtu lidí vzešlo poznání, že jedině proniknutí do základů skuteč nosti
může věci pomoci. Mnoho, příliš mnoho lidí si utvoři lo svoji schopnost úsudku o veřejných
poměrech jen z nejomezenějších životních hledisek. V tomto postavení jsou právě ti, kteří
pracují ve velkých podnicích našeho hospodářství. Přis uzují si schopnost posuzovat obsáhlé
skutečnosti, avšak dovedou posoudit jen to, co vyplýv á z jejich omezených životních obzorů.
Musíme podporovat ujasnění si souvislostí veřejného ži vota, které je dnes tak
minimální. Idea trojčlennosti se bude setkávat s čím dál tím menším odporem, čím více lidi
pozná dosavadní působení sil veřejného života, které m uselo vést k nynější katastrofě.
Všechno, co může vést k hlubšímu pochopení tímto směrem, připravuje půdu pro praktické
p ůsobení ideje trojčlennosti.
Proto bychom si neměli mnoho slibovat od rozhovoru s příslušníky té či oné strany,
kteří by si chtěli každou myšlenku nositele trojčlen nosti vyložit po svém, pokud chtějí zůstat
ve straně. Jakmile lidé pochopí plodnost tohoto podně tu, měli by se starat o jeho
porozumění v nejširších kruzích. Neboť se nedá počítat s těmi, kteří trojčlennost nechtějí,
nýbrž jedině s těmi, kteří jsou touto ideou proniknuti. Jedině s nimi se dá také mluvit
o jednotlivostech veřejného života. Mělo by být přece jen jasné, že s Erzbergrem se nedá
o ozdravení veřejného života mluvit, dokud Erzberger zůs tává Erzbergrem*
.
Tyto články jsem napsal proto, protože vidím, že ne kaž dý, kdo si od trojčlennosti něco
slibuje, se pohybuje ve správných vodách. Idea trojčle nnosti vyžaduje, abychom jí cele
sloužili, chceme -li jí vůbec sloužit. Umožňuje každému, aby se s ní vypořádal; toto
vypořádání se však nesmí vzdát toho podstatného, co tuto ideu proniká. Tak si budeme
počínat tehdy, jestliže pochopíme skutečné příčiny ú padku, který nyní prožíváme. Z tohoto
poznání musí vzejít odvaha k tomu, co tuto ideu proniká. Neboť vládnoucí bezradnost je
přece jen následkem nedostatečného pochopení věci.
Prejsť na výsledky vyhľadávania