58
1. že středoevropské státní útvary, vytvořené historický m vývojem, nesmí být – ze
stanoviska Dohody – uznány za takové, kterým by náleželo řešit problémy evr opských
národů;
2. že tyto středoevropské státní útvary se nesmí hospod ářsky ocitnout
k angloamerikanismu v konkurenčním vztahu, nýbrž že na něm musí být závislé;
3. že kulturní (duchovní) poměry Střední a Východní Evropy musí být uspořádány ve
smyslu národního angloamerického egoismu.
Jen ten, kdo pochopí, že překlad těchto tří úmyslů d o řeči wilsonovsky dohodové je to, co
Wilson p oužil ve svém projevu k Rusům, prohlédne, oč tu jde.
Mohlo by se také stát, snad až Anglie uvidí, že se již ne může dále udržet, aniž by svolila
ke skončení války, že nás poměry donutí v nejbližší době k míru. To všechno podstatně nic
nemění na úmyslech angloamerikanismu. Uzná -li angloamerikanismus, že může pokračovat
ve válce, bude dále maskovat ony tři uvedené úmysly do vět Wilsonova dopisu: „Usilovali
jsme vždy o tento cíl, a kdybychom nyní skrblili krví a penězi, nedošli bychom snad nikdy
k jednotě a k síle, jež jsou nutné v boji pro velkou věc osvobození lidstva“.
Budou- li vedoucí síly Anglie nuceny ukončit válku v nejbližší době, pak bude vyslovena
příští politika – která by byla dále řízena ve smyslu oněch tří článků – větami: „Chtěli jsme
pro osvoboze ní lidstva obětovat peníze i krev. To jsme také velkou měrou učinili, ale
středoevropské mocnosti zamýšlely pravý opak. Proti je jich úsilí jsme prozatím mohli
dosáhnout jen částečných úspěchů. Zachováváme si však svů j cíl před očima nezmenšený,
protože je to cíl samotného lidstva“.
Proti těmto úmyslům budeme obrněni jen tehdy, jestl iže budeme ve Střední Evropě
prakticky jednat na základě poznání: „Na Západě je angloame rické panství nazýváno
osvobozením lidstva a demokracií. A protože tam lidé takto mluví, je vyvoláno zdání, jakoby
opravdu chtěli být osvoboditeli celého lidstva“.
Následkům tohoto ohromného klamu – následkům přirozeného egoismu ras v rouchu
nemožné morálky – může být účinně čeleno jen tehdy, jestliže Střední Evropa zaujme
vlastní stanovisko na základě pravdivé skutečnosti. A ta pravda zní:
1. Dosažení cílů Dohody, pokud jde o středoevropské státní útvary, znamená zánik
skutečné evropské svobody. Neboť tyto státní útvary j i mohou uskutečnit, protože tato
svoboda je v jejich zájmu, a státy nemohou jinak, než mít při svém jednání před oči ma
vlastní zájmy. Angloamerikanismus sám nemůže uskutečni t svobodu národů, protože