59
kdyby tu byla, příčila by se zájmu angloamerických státn
ích útvarů – dokud je tento
zájem takový, jaký je nyní, a s jakou nutností vtiskl svůj ráz této válce.
Angloamerické státy musí uznat právě to, že musí vedle sebe respektovat zájem
středoevropských států a že musí ponechat uspořádání svobody středoevropských
národů těmto státům samotným, které jediné mohou vidět své skutečné státní zájmy
v rozvíjení této svobody.
2. Tato válka je ze středoevropského hlediska směrem k Východu válkou národů, směrem
k Západu – proti Anglii, Americe – válkou hospodářskou. Odvetná válka proti Francii se
stala možnou jen sloučením odvetné myšlenky s angloamerickými hospodářskými
zájmy a s ruskoslovanskými národními ideály.
3. Osvobození národů je možné. Ale může být pouze výsle dkem, nikoli základem
osvobození lidí. Budou -li osvobozeni jednotliví lidé, budou tím již osvoboz eny i národy.
Bude- li Střední Evropa chtít, může jednat ve smyslu těchto tří směrnic. A její jednání bude
reálným programem; bude tak jednat, jestliže postaví věc ný program osvobození lidí proti
programu Dohody – Wilsona, který docela bez jakékoli znalosti středoevrop ských
národnostních sil mluví o něčem, co nenáleží světu skutečností, ale co je jen v aspiracích
angloamerického egoismu.
Program, uvedený zde pro Střední Evropu jako správný, není radikální v tom smyslu,
ve kterém se mnohé kruhy obávají radikalismu. Je to sp íše jen výraz pro věci, které se chtějí
vlastní silou ve Střední Evropě uskutečnit. Měly by b ýt uskutečněny s plným vědomím
a neměly by zůstat neprojevené, aby v mlze wilsonovských a dohodových cílů neusilovaly
o své uskutečnění na základě vlastní přirozenosti a tak se neporušily, a aby nezavdaly příčinu
a záminku k válečným zápletkám.
Pravé uskutečnění nenastane nikdy, jestliže věci, kte ré Střední Evropa musí chtít,
zůstanou zakryty v nepřirozené směsici zájmů politických, hospodářských a všeobecně
lidských.
Neboť mají -li politické poměry prospívat, vyžadují zdravou konzer vativnost ve smyslu
udržení a výstavby státních útvarů, jak vznikly historickým vývoj em. Proti tomuto
konzervativismu – který je pro Střední Evropu životní podmínkou – se vzpírají hospodářské
a všeobecně lidské zájmy jen tak dlouho, dokud musí tr pět jejich škodlivým smíšením s ním.
A politický konzervativismus, myslí -li na svůj pravý zájem, nemá ani nejmenší příčiny,
aby byl ve své oprávněné oblasti neustále rušen vazbou n a hospodářské a všeobecně lidské
zájmy. Když toto spojení pomine, dojde ke smíření h ospodářských a všeobecně lidských