63
Doplněk k Pamětnímu spisu
Vyjdeme-li ve svém myšlení ze skutečných poměrů Střední Evr opy, nebudeme
pochybovat o tom, že věci vylíčené v tomto spisu jsou uskutečnitelné. Neboť tyto věci
nevyžadují vůbec nic uměle zřízeného, ale jen to, co se chce uskutečnit samo a co se také
zdaří v té chvíli, kdy se tomu uvolní cesta.
Jestliže porozumíme těmto věcem, bude nám jasné, proč vlastně vznikla tato válka
a jak je pod falešnou vlajkou osvobození národů vedena k potlačení všeho samostatného
života národů ve Střední Evropě. Odhalíme -li základ Wilsonova programu, tento nejnovější
strašlivý výplod klamných programů Dohody, poznáme, že jeho splnění by neznamenalo nic
jiného, než zánik středoevropské svobody. Této snaze není překážkou Wilsonovo řečnění
o svobodě národů; neboť pro svět nejsou rozhodující sl ova, ale skutečnosti, které jsou jejich
výsledkem.
Střední Evropa potřebuje skutečnou svobodu. Ale o ní Wilson vůbec nemluví. Celý
západní svět nemá vůbec ani pojem o té svobodě, kterou nutně potřebuje Střední Evropa.
Na Západě se mluví o svobodě národů, ale při tom není míněna skutečná svobo da člověka,
nýbrž iluzorní hromadná svoboda lidských skupin, jak se vytvořily v západoevropských
státech a v Americe. Na základě zvláštních poměrů, které vládnou ve Střední Evropě,
nemůže tato kolektivní svoboda vzejít z mezinárodních poměrů; proto také nikdy nesmí být
předmětem žádné takové mezinárodní úmluvy, jaká bývá podk ladem sjednání míru. Ve
Střední Evropě musí být kolektivní svoboda národů dána spolu se všeobecnou lidskou
svobodou, což se také stane, bude -li k tomu uvolněna cesta tím, že se odloučí od života
čistě politického, vojenského a hospodářského všechny ostatní oblasti života, které tam
nenáleží.
Je naprosto samozřejmé, že jsou proti takovému řešení činěny námitky, s jakými se
setkáváme např. v právě vyšlé knize od Krieck a – „Německá státní idea“: „Příležitostně byl
dříve – mezi jinými Eduardem von Hartmannem – vysloven požadavek ustavení
hospodářské sněmovny vedle národního zastupitelstva. T ato myšlenka je zcela v souladu
s hospodářským a společenským vývojem. Ale bez ohledu na okolnost, že by tato nová velká
oblast zvětšila i tak již značnou nemotornost a fungování celého aparátu, bylo by nemožné
vymezit hranice příslušnosti obou sněmoven“.
Při této myšlence by přece jen mělo být zváženo, že je nutné uznat, že vyplývá ze
skutečných vývojových poměrů, že tedy musí být usku tečněna a nesmí být odmítána proti
požadavkům vývoje proto, že se její uskutečnění jeví obtížné. Když se totiž lidé v realitě