7
nebude na újmu jednotě celého organismu, neboť tato je
dnota je ve skutečnosti dána tím,
že každý člověk náleží svými zájmy všem třem dílčím o rganismům a že ústřední správy i při
své nezávislosti mohou harmonicky působit svými opatře ními.
O tom, že ani mezinárodní poměry nejsou žádnou překážkou, i když se zprvu jen jeden
stát utváří v trojdílný sociální organismus, chci promluvit v příštím článku.
Mezinárodní životní nutnost a sociální trojčlennost
Proti myšlence trojčlennosti sociálního organismu je často vznášena námitka, že stát,
který by tuto trojčlennost provedl, by musel v mezinárodních vztazích působit rušivě
vzhledem k ostatním státům. Tato námitka vyvstane, uváží -li se podstata mezinárodních
vztahů států v nynější době. Pro pozorovatele je v tomto směru nejnápadnější to, že
hospodářské skutečnosti zaujaly v nejnovější době formu, která se již nekryje se státním i
hranicemi. Historické okolnosti, v nichž tyto hranice států vznikly, mají málo co činit se
zájmy hospodářského života národů těchto států. Následke m toho je, že pro státní správy
utvářející takové mezinárodní vztahy, by bylo přirozeně jší, kdyby byla tato ustanovení
bezprostředně uskutečňována osobami nebo skupinami hosp odářského života. Průmyslový
podnik, jenž potřebuje surovinu některého zahraničníh o státu, by k dovozu této suroviny
nepotřeboval nic jiného, než se dohodnout se správou příslušného podniku. A vše, čeho je
k této dohodě třeba, by se mělo odehrávat pouze uvnitř hospodářské sféry. Můžeme
pozorovat, že v nejnovější době na sebe vzal hospodářský život formy, které k takovému
uzavírání smluv uvnitř sebe sama směřují a že se státní zájmy stávají rušivým prvkem tohoto
v sobě uzavřeného hospodářského života, který se postupn ě snaží vytvořit jednotu po celé
zemi. Co mají společného historické okolnosti, na zák ladě nichž dosáhla Anglie nadvládu
nad Indií, co činit s hospodářskými okolnostmi, na jejichž základě německý to várník odebírá
zboží z Indie?
Katastrofa světové války ukázala, že život novodobého lids tva nesnese to, aby světové
hospodářství, usilující o jednotu, bylo rušeno zájmy státních útvarů. Spory, do nichž se
dostalo Německo se západními státy, mají svůj základ v tomto rušivém vlivu. A totéž
zasahuje do sporu se zeměmi východními. Hospodářské zá jmy si vyžádaly železnici
z rakousko- uherského území směrem na jihovýchod. Tady se uplatnil y zájmy Rakouska
a balkánských států. Vznikla otázka, zda těmto zájmům neodpo ruje to, co vyhovuje
Prejsť na výsledky vyhľadávania