8
hospodářským požadavkům. Kapitál, který má stát ve službác
h hospodářství, je tím
přiveden do souvislosti se zájmy státu. Státy chtějí, aby se jejich kapitalisté postavili do jejich
služeb. Kapitalisté chtějí, aby ve státě soustředěná moc sloužila jejich hospodářským
zájmům. Tím je hospodářský život vymezen do oblasti s tátu, ačkoliv se ve své novodobé
vývojové fázi snaží o jednotný hospodářský život napříč všem státním hranicím .
Tato mezinárodnost v hospodářském životě poukazuje na to, že v budoucnu musí
jednotlivé oblasti světového hospodářství navzájem zau jmout takové vztahy, které
nebudou závislé na vztazích, ve kterých se národy budou nacházet díky svým životním
zájmům, ležícím mimo hospodářskou oblast.
Státy budou nuceny přenechat navázání hospodářských vzt ahů osobám nebo
skupinám, které jsou samy na hospodářství účastny.
Nemají -li se duševní vztahy stát naprosto závislé na hospodářský ch zájmech, musí tyto
vztahy samy z vlastních předpokladů vyvinout svůj mezinárodní život . Nemůže být popřeno,
že hospodářské vztahy mohou být základem i pro duchovní styk. Nesmí se však zapomínat
na to, že takový duchovní styk se může stát plodný tep rve tehdy, když se mimo něj vytvoří
vztahy mezi národy, vyplývající jen z požadavků samotného duchovního života.
V jednotlivém národě se duchovní život vymyká svou výjimečností hospodářským
základům. Bere na sebe formy, které s formami hospodářského života nemají nic
společného, ale musí mít možnost navázat vztahy s odpovídajícími formami jiných národů,
které vyplývají jen z jejich vlastního života. Nelze popírat, že v přítomné fázi lidského vývoje
odporuje mezinárodní utváření duchovní oblasti života e goistickému tlaku národů, které se
uzavírají do své národnosti. Národy usilují o to, aby vybudovaly takové státní útvary, které
se shodují s hranicemi jejich národností. A tato snaha přechází v jinou, totiž aby bylo
z uzavřeného národního státu také uzavřené hospodářské územ í.
Naznačený směr světového hospodářství bude v budoucnu pracovat proti tomuto
národnímu egoismu. A nemají -li z tohoto p rotikladu vzniknout nikdy nekončící spory, budou
muset být duchovní a kulturní zájmy – v národnostech se vyžívající ze své vlastní podstaty
– spravovány nezávisle na hospodářských poměrech a na základě takové nezávislé správy
vytvářet mezinárodní vztahy. To nebude možné provést j inak, než že si území, v nichž
panuje společný kulturně duchovní život, stanoví hrani ce, které jsou relativně nezávislé na
územních hranicích, vznikajících z předpokladů hospodářského života. Je tu zcela
samozřejmá otázka: Jak má duchovní život čerpat z hospodářského života svou existenci,
kdyby správní hranice obou území nebyly shodné? Odpov ěď vysvitne, když se uváží, že
duchovní život, jenž se sám spravuje, stojí proti samo statnému hospodářskému životu jako
hospodářská korporace. Ta však může díky své hospodářské základně navázat styk
Prejsť na výsledky vyhľadávania